tag:blogger.com,1999:blog-3635154046418357462.post1138675974481118257..comments2023-12-16T18:46:32.936+01:00Comments on Pawsitive Notes: Z NAŠEHO DENÍČKU: Zábava nebo klid? Toť těžká volbaJaina Bhttp://www.blogger.com/profile/17278839926266427032noreply@blogger.comBlogger2125tag:blogger.com,1999:blog-3635154046418357462.post-85235090526190362172017-03-13T09:14:02.938+01:002017-03-13T09:14:02.938+01:00S tím souhlasím :) na agility nechodíme nějak přes...S tím souhlasím :) na agility nechodíme nějak přesně pravidelně, hodně to korigují moje směny v práci nebo jsme teď chodili na kurz pro reaktivce, který pro mě byl větší prioritou, takže šlo agility stranou...samozřejmě pracujeme na poslušnosti, zlepšení vztahu a podobně a agility je pro nás prostě otázka maximálně jedné hodiny týdně...ale jinak chodíme buď na semináře nebo individuální tréninky zaměřené právě na to, co potřebujeme nejvíc :) teď v dubnu nás čeká seminář Terapie psem s Lenkou Blachovou a v květnu komunikační lekce taktéž s Léňou Blachovou a Magdou Šimečkovou, na což se nesmírně těším :) <br />Bohužel agi pro nás nění nějaká extra priorita, proto i přemýšlím, jestli mi i to málo za ty nervy stojí :D uvidíme, jak to bude další trénink :) <br />Každopádně určitě by to nebylo tak, že bych všude chodila a plakala, že můj pes je reaktivec a podobně...já se jednoduše snažím řešit si své, pracovat s Mojem a přizpůsobit se co nejvíce okolí a různým situacím, ale jak jsem psala i v článku, jsou situace, kdy to prostě není v lidských silách a přitom jen stačí být ohleduplný, ke komukoli, za jakékoli situace, k jakémukoli psu, k jakémukoli člověkuJainahttps://www.blogger.com/profile/15028772014648536044noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3635154046418357462.post-68373596365896140532017-03-13T01:53:00.923+01:002017-03-13T01:53:00.923+01:00Taky mam reaktiniho pejska a stejne jako vy sme na...Taky mam reaktiniho pejska a stejne jako vy sme navstevovali agility pro zacatecniky. Po par trenincich, kde se muj Bastik choval jako totalni "psycho" pes, nam trenerka jasne rekla, ze na agility mame prijit az kdyz vyresime jeho vypady a soustredeni na me pocas treningu, teda jeho reaktivitu. Bylo to sice tvrde, ale nakonec nas to posunulo dal. Agility jsme odlozili na temer rok a s pomoci dalsich treneru sme to nakonec zvladli a ted je schopny trenovat i agility. Predtym jsem se hodne vyhybala cizim psum, kvuli reakcim Bastika, ale to nikam nevedlo a jenom se to zhorsovalo, kazde dalsi setkani se psem bylo horsi :( Ostatni nechapou, ze muj pes neni nadsen z toho jejich psa a pripnuti na voditko nemuzu cekat. A pokud chci delat agility nebo jiny sport, musim pripravit sebe i psa na danou situaci. Nejdriv me to stvalo a rozcilovala jsem se nad aroganci lidi a hledala chybu v nich samotnych, ze nam nedaji prostor a cas. Ale kdyz mi trenerka promluvila do duse, uznala jsem, ze zadny sport nedava smysl, pokud pes neni v pohode, nesoustredi se na me v tezkem prostredi a neni schopny relaxace, pokud ho budu nalepkovat jako chudacka reaktivce, nepohneme se nikam. Bylo to hodne tezke a jeste i ted pracuju na tom, aby zvladal co nejvic sve emoce, ale rozhodne to stalo za to. Takze za me, prerusila bych treninky agility a soustredila se na zvladani emoci.Anonymousnoreply@blogger.com