Bohužel se v dnešní době čím dál víc objevují případy, kdy si lidé úplně nepromyslí, zda je pro ně pořízení psa vůbec rozumná volba. Zvláště pak v této zvláštní době, kterou právě zažíváme. Lidé jsou doma, nudí se a tak si pořídí psíka, kdo z nich se ale zamyslí nad tím, co bude se psem, až jednoho krásného dne lockdown skončí a jejich životy se vrátí do „normálu“?

1) Budu na něj mít čas?

První a naprosto zásadní otázka, kterou byste si měli před pořízením psíka položit je, zda na něj budete mít čas. Pes je společenský tvor, který byl stvořen především k práci s člověkem. Asi nám všem vyprávěli na základní škole pohádky o pravěkých lidech, kteří si ochočili psy a společně lovili. Úplně takto jednoduché to nebylo, ale když to vezmeme hodně stručně, pak se toto tvrzení zakládá na pravdě. Každopádně stačí si i jen přečíst pojmenování FCI skupin plemen, např. plemena ovčácká, pastevecká a honácká, honiči a barváři, slídiči, retrieveři a vodní psi, atd atd. Snad každé plemeno, až na malé výjimky, původně vzniklo účelně k nějaké práci, borderky kvůli pasení ovcí, pastevci kvůli hlídání stád a obydlí, severská plemena k tahání saní apod. Psi mají práci v genech, je to jedna z jejich základních potřeb, a pokud jim tuto potřebu nedokážete zajistit, může se to zvrhnout a zábavu si najdou sami, např. devastování bytu je náramná prča. Samozřejmě tím neříkám, že si nemůžete pořídit borderku, pokud nemáte stádo ovcí, nebo huskyho, pokud nemáte spřežení. Vůbec ne. Jde o to poskytnout psovi dostatek fyzických i psychických aktivit (což neznamená každý den s ním dojít za barák na louku a hodinu v kuse mu házečem házet tenisák, to bohužel není adekvátní aktivita pro žádného psa). Proto pokud nemáte dost času na jakékoli aktivity se svým psem, prosím, nepořizujte si ho. 

2) Jaké zvolit plemeno?

Dalším kamenem úrazu při pořízení psa bývá špatný výběr plemene. Lidé si například pořídí loveckého psa a pak se diví, že jim pes loví na procházkách všechno, co se pohne. Proto berte v úvahu původní určení plemene a také se s ním určitě seznamte, jak nejlépe to jde. Skvělé jsou v tomto ohledu skupiny na facebooku či jiné sociální sítě, spousta lidí vás ráda se svými psíky seznámí a pro vás je to příležitost poznat vámi vytipované plemeno. Stejně tak můžete zajet na jakoukoli výstavu nebo závody některého ze sportů, tyto akce jsou veřejnosti přístupné a můžete tam sledovat dané plemeno přímo v akci (tedy alespoň až to covidová situace dovolí).

3) Pořídit si štěně nebo dospělého psa?

Toto je jedno z velmi častých dilemat lidí. Na jedné straně, štěndo je „nepopsaný list“, dospělý pes má zas většinou hygienické návyky a už má něco zažité a naučené. U dospělého psa také už většinou víte, jakou má povahu a co od něj čekat. Ale nepočítejte s tím, že je to jistota. Na chování psa má primárně vliv jeho majitel a také prostředí, ve kterém žije.

4) Nemám já nebo někdo z domácnosti alergii?

Alergie bývá nejčastějším důvodem, proč majitelé hledají svým psům nový domov a to ať už jde o alergii některého z členů domácnosti nebo jich samotných. Není nic jednoduššího, než si před pořízením psíka udělat rodinný výlet na alergologii, pak budete mít téměř 100% jistotu, že nebudete muset psíka po pár týdnech dávat pryč. Je to opravdu to nejmenší, co můžete udělat.

5) Co když přijde dítě?

Možná jste zatím příliš mladí a o dětech jste ještě nepřemýšleli, ale v otázce pořízení psa byste měli. Ono se totiž celkem často stává, že si mladí lidé pořídí psíka, za rok se sestěhují, za další rok si pořídí dítě a co najednou se psem? Péče o dítě zabírá spoustu času, na psa čas není, navíc se všude motá a otravuje, no tak ho dáme pryč. Ano, bohužel takto to dost často dopadá. Stejně tak byste měli svého psa na děti zvykat už od štěněčího věku. Ono se totiž může nakrásně stát, že zrovna váš pes si v dospělém věku už nedokáže zvyknout na nějaké ubrečené, uslintané a batolící se bytosti, které mu navíc kradou pozornost majitele a bude na dítě hrubý, ne-li přímo agresivní. 

6) Mám na to peníze?

Jak se říká: „Každá sranda něco stojí“ a výjimkou samozřejmě není ani vlastnictví psa. Pes váš život obohatí o nesmírné množství zážitků, možná i přátel, okamžiků, při kterých vám vykouzlí úsměv na rtech, i když vám bude nejhůř, ale vedle toho také značně zatíží váš rozpočet. A to nemluvím o pořizovací ceně štěněte s PP. Vedle základních výdajů jako je krmivo, nějaké základní potřeby, případně pojištění psa, jsou zde i výdaje za veterináře. Samozřejmě jednoroční očkování vás asi úplně nevytrhne, ale může se stát, že se váš pes zraní, onemocní, nebo se u něj projeví nějaká vada a účet za veterináře může být klidně pěticiferný. 

7) Zvládnu ho vychovat?

Další věc, které byste měli podřídit i samotný výběr psa, je vaše povaha a charakter. Pokud jste jemné duše, které mají problém si dupnout, raději si nepořizujte psy, kteří potřebují tvrdší vedení (tím nemyslím mlácení, myslím tím důslednost, jasně daná pravidla apod.). Stejně tak, pokud jste stresař, kterého vynervuje jakýkoliv výkyv od normálu, volte spíše psychicky stabilnější plemeno a jedince. 

8) Co se psem o dovolené?

Dovolené jsou další věcí, na které byste neměli zapomínat. V dnešní době je ale spousta možností, jak dovolenou vyřešit – buď vezmete psíka s sebou, jelikož je dnes nepřeberné množství míst dog-friendly, nebo můžete dát psíka na hlídání někomu z rodiny či známých a pokud nikoho takového nemáte, jsou zde psí hotely, které ale také něco stojí. Počítejte také s tím, že jsou země, které mají různé zákony, co se týče vlastnictví psů. Pořídíte-li si např. pitbulla nebo nějaké další bull plemeno, do mnoha zemí se s ním nepodíváte. 

9) Co od psa očekávám?

Určitě je potřeba si v hlavě srovnat, co vlastně od psa očekáváte. Chcete psíka jen jako mazlíka? Chcete se s ním věnovat nějakému sportu? Chcete se v daném sportu zúčastnit nějakých vyšších závodů? Nebo se chcete věnovat výstavám? Nebo chcete parťáka na výlety? To jsou vše věci, které byste rozhodně měli zohlednit při výběru konkrétního štěněte. Když to přeženu, asi by úplně nedávalo smysl pořídit si anglického buldoka a chtít se s ním dostat na MS v agility. A nejde jen o sporty či nějaké výkony, ale celkové soužití. Určitě nevyžadujte od svého psa něco, co není v jeho silách splnit.

10) Kde budu za 5, 10 let?

Před pořízením čtyřnohého parťáka je třeba si uvědomit, že pes s vámi bude 10, 15, či i více let. Je samozřejmé, že nikdo z nás nemá křišťálovou kouli a těžko si předpoví budoucnost, ale plánujete-li cestu kolem světa, stěhování do zahraničí nebo budování kariéry, či cokoli, v čem už se psem počítat nebudete, pak pro vás pes asi není úplně ideální mazlíček.

11) Co když se objeví problém?

Věřím, že málokdo, kdo si pořizuje psa, plánuje, že se mohou někdy v budoucnu vyskytnout nějaké problémy, já to pochopitelně taky neplánovala, ale bohužel, stát se může vše. A mluvím jak o problémech týkajících se chování, tak i zdravotních problémech. Je fajn si pro takové případy připravit záložní plán a také finanční rezervu, protože štěstí přeje připraveným.

Co je podle mě při pořizování psího parťáka nejdůležitější, je, být kritický sám k sobě. Přiznat si, jaké jsou mé slabé i silné stránky a nelámat vše přes koleno. Pes je zodpovědnost na spoustu let, je to citlivý, empatický a myslící tvor, který na vás bude po celý svůj život zcela závislý. Proto prosím, myslete v první řadě na psa, až potom na sebe.