středa 29. července 2015

ROZHOVOR: Denisa Sommerová


Denisa Sommerová, mladičká blondýnka, která dokáže zamíchat pořadím na menších i větších agility závodech. Aktuální mistryně Evropy družstev juniorů a 2. vicemistryně Evropy družstev juniorů mi poskytla rozhovor pro tento blog. Zajímá vás agility? Chcete vidět pohled mladého člověka, který se v tomto sportu pohybuje již od útlého mládí? Jaké to je startovat v juniorské reprezentaci? Pak čtěte dále...


Mohla by si čtenářům představit sebe a svou smečku a čemu všemu se věnujete?
Je mi 18 let a studuji obor veterinářství na střední škole. Do pejskařské rodiny jsem se už narodila, takže láska ke psům tu byla už od malička. Jako malou mě naprosto pohltil tanec a tančila jsem dokonce ve státní opeře, pak ale přišla další láska a to agility a bohužel se to nedalo dělat obojí, proto jsem se rozhodla svojí dlouholeté kariéry tanečnice vzdát a už se věnovat jen psům. Nebylo to snadné rozhodnutí, ale rozhodně toho nelituju. Nyní se tedy už můj cely život točí kolem psů. Založila jsem si i svůj agility klub, který se nám slušně rozrůstá, a já z toho mám velkou radost!  Kromě trénování také brigádně venčím a cvičím ostatní pejsky. Nicméně nechci, abyste si o mně mysleli, že jsem jen zažraný pejskař! Ráda si vyrazím s kamarády do kina, na nákupy, na party nebo jen tak pokecat :D kdo mě zná ví, že nuda se mnou rozhodně není.
V mojí smečce mám aktuálně 5 pejsků :) Jsou jimi 11letý voříšek Adam, 7letý kooikerhondje Arísek , 5letý borderák Roura, 3letá bavorská barvářka Bega a nejnovější člen naší smečky 5měsíční pudlík Bee . Naší hlavní naplní je agility, což je pro nás úplně vše, nicméně okrajově se věnujeme i dalším psím sportům, dogfrisbee a dogdancingu .

Smečka pohromadě - Bega, Bee, Error a Aramis

Tvá smečka je hodně rozmanitá, co tě vedlo k výběru právě těchto plemen?
Tak většinou to byla taková náhoda! :D Voříšek k nám přišel, když jsem si jela kupovat bundu do holešovické tržnice. Arísek se nám líbil v inzerátu v časopise, ale o tom plemeni jsem vůbec nic nevěděla. Rouru mi koupil taťka. Beganka je taťky, takže tu si vybíral on a jediný Bee byl vymodlený a asi dva roky jsem na něj čekala! Pudlíci mě naprosto uchvátili svojí energií a chutí do všeho.

Tedy sis ty sama vybírala pouze Beeho, jaké jsi měla při výběru pudlíka požadavky? Pořizovala sis ho záměrně na agility?
Já měla vybranou fenku, po které jsem věděla, že ho budu chtít, takže pak jsem jen čekala. Požadavek byl, že budu chtít hnědého trpaslíka, nakonec mám sice trpaslíka, ale černého :) A ano, Bee byl pořizovaný záměrně na agility a nejen na to, ale i na další sporty :)

Kdy a jak jsi se dostala k agility? 
Všechno to začalo, když jsem dostala svého úplně prvního vlastního pejska, jorkšírka Jessíka, v mých 9 letech. Jelikož mamka dělala se svým ovčákem dříve poslušnost, tak v Jessíkově roce za mnou přišla, že bychom taky spolu mohli začít dělat nějaký sport a volba padla, že zkusíme agility :) takže jsme si vyhledali cvičák a přišli si vyzkoušet jednu hodinu :)) od té doby mě to chytlo a drží se mě to až do teď! Bohužel pejsek se kterým to všechno začalo už není mezi námi...

Měla jsi někdy ve své agility kariéře chuť přestat? 
Ano měla a to několikrát, nicméně nikdy mi to dlouho nevydrželo a během pár dní jsem opět řádila na parkuru :D

Jak moc je agility finančně náročné? Jak to ty zvládáš jako student?
Agility v mém podání je dost finančně náročné. Jelikož závodím se třemi psy, tak startovné, tréninky, cesty apod. Já mám naštěstí úplně skvělé rodiče, kteří mě podporují + si také vydělávám sama :)

Co tě napadne, když se řekne slovo "agility"?
Když se řekne slovo agility, tak se mi vybaví vzpomínky, co jsme už zažili a budoucnost, ve kterou doufám :)

Jaké překážky jsou podle tebe nejtěžší na naučení, nebo zrovna tobě dělaly někdy problém?
Mně osobně dělala problém houpačka a myslím si i, že je to jedna z nejtěžších překážek na agility parkuru.

Jsou nějaké překážky, které nemáš ráda?
Ano, nemám moc ráda kruh a látkový tunel, protože pokud psovi neumožníte ideální dráhu, mohl by se jednoduše zranit.

Máš nebo měla jsi nějaké agility vzory?
Já nikdy žádný vzor neměla... Jsou lidi, od kterých čerpám inspiraci, ale úplně za své vzory je nepovažuji.

Když se koukáš na ostatní týmy, např. na závodech, jaké u nich vidíš nejčastěji chyby?
V poslední době mi přijde, že hodně lidé řeší techniku, ale když jim pak někdo postaví parkur s rovinkami, tak je pak problém psa nějak uřídit.


Co je podle tebe u agility nejdůležitější?
U agility je určitě nejdůležitější vztah pána a psa, bez toho to v agility moc nejde... Je důležité, aby pes důvěřoval pánovi a pán psovi!



10. - 12. července se v Rožnově pod Radhoštěm konalo EOJ, byl to tvůj poslední start v juniorské reprezentaci a myslím, že jsi se rozloučila hrdě. Jaký to byl pro tebe zážitek? Na co budeš nejvíce vzpomínat?
Ano, moje poslední EOJ... Snažila jsem se si ho užít co nejvíce to šlo a myslím, že na něj budu vzpomínat hoodně dlouho! Už hodně dlouhou dobu jsem se těšila, že svojí juniorskou kariéru ukončím takhle krásně v ČR :) Zážitků bylo spousty! Začalo to tím, že jsem měla tu čest přečíst slib všech závodníků, až přes náš krásný zahajovací taneček, ke kterému se nakonec spoustu lidí přidalo. Běhat se třema pejskama, když vás všichni tak bouřlivě povzbuzují, setkat se nejen s českými ale i zahraničními kamarády, které dlouho nevidíte, až po to, stát na nejvyšším stupínku při zvuku hymny vaší země! Těch zážitků je neskutečně moc a nelze je všechny takhle jednoduše popsat :)

Bylo těžké startovat se třemi psy na tak velké akci?
Úplně jednoduché to nebylo, ale snad jen jednou se stalo, že se mi kryly starty, takže jsem se jen přehodila v pořadí a běhalo se dál. Díky pomoci všech se to dalo zvládnout!


Cítila jsi na EOJ nějaký tlak? Vzhledem k tomu, že to byl bohužel tvůj poslední start jakožto juniorky.
Na takových velkých akcích je vždy cítit nějaký tlak. Ale ano, vzhledem k tomu, že to byl můj poslední juniorský start, tak byl tlak opravdu hodně velký! Říkala jsem si, že je to poslední možnost, jak v juniorech něco dokázat... Bohužel dvě malé chybky nás zřejmě připravily o dva tituly, ale o tom je agility! Štěstí hold nepřálo, ale když si najednou uvědomíte, že už nemáte šanci to napravit, tak to opravdu zamrzí.


Jaké jsou tvé další největší úspěchy? Jakých si nejvíce vážíš?
Jsme dvojnásobní mistři republiky juniorů (2013, 2014), mistři republiky družstev juniorů (2013), mistři republiky družstev dospělých (2014), mistři Evropy družstev juniorů (2012, 2015), vicemistři Evropy juniorů (2014), 2. vicemistři Evropy juniorů družstev (2015). Cením si naprosto každého úspěchu, ale hlavně toho, že jsme se už dokázali i prosadit mezi dospělýma a v roce 2013 jsme reprezentovali ČR na mistrovství Evropy a v roce 2014 dokonce na mistrovství světa!! MS bylo splnění mého velkého snu! :)


Máš nějaké agility cíle, kterých bys ještě chtěla dosáhnout?
Tak nejvíce bych si přála, aby nás agility stále stejně bavilo a užívali jsme si chvilky strávené spolu na parkuru na 100%! A nyní hodlám naplno zahájit svoji dospěláckou kariéru a doufám, že se nám bude dařit stejně jako v juniorech :)

Ty nejen že běháš se svými psy, ale také trénuješ ostatní týmy. Jak u tebe fungují tréninky? Přijímáš ještě nové zájemce?
Ano přesně tak, na trénincích panuje vždy příjemná atmosféra, snažím se lidem předat do nejvíce z mých zkušeností a pomoci jim s jejich problémy. Nyní mám pro nové zájemce stop stav, nicméně kdyby si chtěl někdo vyzkoušet tréninky pod mým vedením, tak pořádám pravidelně intenzivky a v létě tábor :)

Co bys vzkázala lidem, kteří třeba přemýšlí, že agility zkusí?
Určitě se toho nebát! Agility je pro všechny jak lidi, tak psy. Stačí vám, když pejsek bude umět základní povely a nic vám nebrání v tom, vzít svého psího miláčka a vyrazit na cvičák! Je to zábava jak pro něj, tak pro vás a rozhodně litovat nebudete!


Jaké jsou tvé celkové plány do budoucna? Nějaké studium či práce? Pořízení dalšího člena smečky? Závodní dráha i v jiném psím sportu?
Nyní budu začínat 4. ročník střední školy, takže bych ji chtěla v klidu ukončit a pak uvidím, kam mě nohy zanesou. Mým snem je jít k policii k psovodům, ale uvidím, zda se mi tento sen vyplní, a nebo zůstane pouze snem :) v současné době v plánu dalšího člena smečky nemám... A zavodní dráha  v jiném sportu? Rozhodla jsem se vrhnout na dogfrisbee, ale uvidíme, jak to půjde dát dohromady s agi. Nicméně se nechte překvapit :D

Co bys vzkázala našim čtenářům? :) 
Chtěla bych vzkázat, ať se rozhodně nebojí zkusit s pejskem nějaký sport, pro pejska je to vyžití a zábava!  Užívejte s pejsky každý den, který můžete, oni vám to vrátí svojí láskou a oddaností!


Děkuji Denče za poskytnutí skvělého a vcelku obsáhlého rozhovoru. Doufejme, že nadále bude tak úspěšná a že brzy ukáže svůj talent i v reprezentaci dospělých :) 

Pokud máte na Denisu nějaké otázky, můžete jí napsat zde: sommerova.denisa@seznam.cz

---

Autoři použitých fotografií:
M.B. Photography
Francesca Rossi
Škola Psích Sportů Pet Center
Míša Táflová

Žádné komentáře:

Okomentovat

O mně

Jmenuji se Jaina, jsem grafička, amatérská fotografka, milovnice psů a především majitelka borderáka jménem Mojo. Mezi mé největší zájmy patří kynologie, etologie psů a chovatelské potřeby a o tom všem také jsou mé články.

Máte-li nějaký dotaz, nápad na článek, či recenzi, nebo nějaké připomínky, napište mi do komentářů, na mail nebo třeba na facebooku.

@pawsitive notes 2015-2020

Osvětové články




Doporučuji