TÉMA: Špatně používané pomůcky

Lidé jsou vynalézaví tvorové a mají tendence vymýšlet stále nové a nové věci, které jim pomohou v tom, co dělají a ne jinak tomu je i v kynologii. V dnešní době existuje nezměrné množství různých pomůcek, od starého dobrého obojku až po elektrické obojky, všemožné druhy vodítek a podobně. Ovšem je třeba myslet na to, že u živých a samostatně myslících tvorů má používání každé pomůcky svá pravidla a bez jejich respektování mohou být tyto pomůcky i nebezpečné. Podívejme se tedy na nejčastější chyby u těch nejpoužívanějších.

Obojky

Jednou z nejčastěji používaných pomůcek je nepochybně obojek, který se stal, dá se říct, neodmyslitelnou součástí psů. Ovšem i v dnešní době je až nesmírně časté jeho špatné používání. Asi si říkáte, jak se asi dá obojek používat špatně? Odpověď je jednoduchá - pokud má váš pes naučenou chůzi na vodítku, je poslušný a obojek má spíše z principu, pak je vše v naprostém pořádku. Pokud ovšem váš pes na vodítku tahá, nebo má nějaké problémy s chováním (např. reaguje agresivně na psy, má reakci na střelbu, bojí se cyklistů apod.), pak pro něj i obyčejný obojek může být velmi nebezpečný.
Již několik studií dokázalo, že i občasné zatáhnutí na obojku může psovi porušit funkci štítné žlázy, může způsobit blokace páteře (s tím spojené bolesti hlavy apod.), poruchy nervového systému v předních končetinách, nebo také zvýšit oční tlak. Tyto zdravotní problémy také samozřejmě mohou přispívat k problémovému chování.
Pokud váš pes nemá zvládnutou klidnou chůzi na vodítku, pořiďte mu dobře padnoucí, pohodlný postroj a voďte ho jen na něm. Zapomeňte na mýty, že na postroji se pes naučí akorát tahat a podobně - pes tahá na tom, na čem ho tahat necháte a když se to tak vezme, váš pes nejspíš tahá tak jako tak. Ovšem na postroji mu tím alespoň nebudete poškozovat zdraví. Každopádně i u poslušných psů myslete na to, že i jedno trhnutí za obojek může způsobit nenapravitelné škody.

I jedno zatáhnutí za obojek může způsobit nenapravitelné škody, nemá-li váš pes spolehlivou chůzi na vodítku, pořiďte mu postroj

Halti ohlávka

Ohlávka si v poslední době získala velkou oblibu u majitelů psů, kteří z jakéhokoli důvodu ještě nemají zvládnutou klidnou chůzi na vodítku. Např. u psů, kteří mají problém s jinými psy je skvělou pomůckou k lepší ovladatelnosti, ovšem i halti ohlávka má svá pravidla. Celkem často vídám lidi, kteří halti ohlávku používají špatně a z některých případů mi až běhá mráz po zádech. Zcela upřímně, kdo z vás, kdo ohlávku používáte, si zjistil, jak jí správně používat?
Halti ohlávka by měla být používána pouze a jen s vodítkem, které je zakončeno z obou stran karabinou - jeden konec připnete k ohlávce, druhý k obojku, nebo ideálně k postroji. V případě potřeby zatáhnete (ne cuknete!) za konec, který je připnut k ohlávce, tím změníte směr chůze vašeho psa, jinak držíte konec, který je připnutý k obojku/postroji. Nikdy byste neměli mít vodítko připnuté pouze k ohlávce. Na co už úplně zapomeňte, je ohlávka připnutá na flexi vodítko - tuto možnost si vymažte navždycky z hlavy. Představte si situaci, kdy vašeho psa něco zaujme a on se rozhodne za tím vyrazit, vodítko se odvíjí, pes nabírá rychlost a najednou mu ohlávka trhne hlavou v opačném směru - jak myslíte, že to dopadne? Možná si říkáte: "Můj pes se ale nikam nerozebíhá." Na to vám odpoví jedno přísloví - "Nikdy neříkej nikdy." Opravdu nikdy nevíte, co se může stát, může ho něco vyděsit, můžete potkat nějakého oblíbeného psího kámoše, můžete potkat zajíce, prostě cokoli a je potřeba počítat i s těmito situacemi.

Stahovací obojky

Stahovací obojky jsou nejspíš první věc, po které sáhnou lidé, jejichž psi tahají na vodítku. Přeci se pes nebude dobrovolně škrtit že, takže logicky začne chodit pomalu...Upřímně, kolik takových psů jste potkali? Já ani jednoho, jelikož takto to prostě nefunguje. Pes, který má potřebu tahat, a ta potřeba je skutečně velká, pak bude tahat, i když mu tahání bude způsobovat bolest.
O tom, co může způsobit i obyčejný obojek jsem psala už výše, zde je to ještě umocněné tím, že se obojek při tahu stahuje psovi kolem krku, což určitě není nijak příjemné.
Opravdu žádná pomůcka vám nevynahradí výcvik, tím si budete muset se svým parťákem projít tak, či tak. Stejně jako tomu je u normálních nestahovacích obojků - pokud váš pes nemá zvládnutou klidnou chůzi na vodítku, pořiďte mu dobře padnoucí postroj.

O něco horší verze klasického obojku, se psem bez zvládnuté chůze na prověšeném vodítku se tomuto obojku vyhněte obloukem

Flexi vodítko

Jedněmi milováno, jinými nenáviděno. Již v článku o výběru vodítka jsem se zmiňovala o plusech a mínusech tohoto typu vodítka. Ano je skvělé pro hárající fenky, psy v rekonvalescenci nebo pro neposluchy, každopádně velké množství majitelů absolutně nepoužívá tlačítko pro zastavení odvíjení, a to je kámen úrazu celé věci. Z této maličkosti vznikají popáleniny, řezné rány a podlitiny, mnohdy i rvačky a to naprosto zbytečně.
Zde asi není úplně potřeba se rozepisovat o tom, jak vlastně má být toto vodítko správně používáno. Stačí koukat kolem sebe, hlídat si, aby se váš pes nepletl někomu do cesty. Na frekventovanějších místech si zablokujete odmotávání vodítka, které odblokujete pouze na místech, kde nehrozí, že byste mohli někoho obtěžovat nebo zranit. Prostě se chovejte ohleduplně a využívejte všechny funkce vodítka, včetně blokace odvíjení, od toho tam přeci je.

Elektrické obojky

Elektrické obojky jsou samy o sobě dosti ožehavé téma. Za sebe nemohu říct, že bych byla 100% proti nim, ale spíše je beru jako takové to poslední řešení, když nic jiného nefunguje, nebo když to zrovna jinak nejde, a například vibrační obojky jsou báječné pro hluché psy. Je tu bohužel to velké ALE. Velká spousta lidí si myslí, že šoupne psovi na krk obojek, párkrát mu dá ránu a problém vyřešen - omyl, opět to takto nefunguje (a to už vůbec nemluvím o případech, kdy lidé vrazí EO na krk třeba 8měsíčnímu štěněti, protože naučit přivolání je moc velká piplačka).
I u elektrických obojků platí, že žádná pomůcka nikomu nevynahradí výcvik ani výchovu psa. U EO je navíc ten problém, že neodborné a neuvážené používání může způsobit ještě mnohem větší problémy, než je to, že pes neposlouchá na zavolání. Opravdu velmi snadno můžete u psa vytvořit strachové reakce na různé podněty, a to včetně psů nebo i lidí.

Chcete mít psa na volno a mít u něj spolehlivé přivolání? Začněte pracovat na motivaci a na přivolání, pokud vám to nejde, najděte si odborníka ve svém okolí, který vám poradí (za sebe doporučuji přivolávačské hry od Susan Garrett). Je váš pes agresivní na jiné psy a EO chcete, abyste ho měli čím spacifikovat? Nejdříve zjistěte příčinu jeho agrese - převážná část psů, kteří nesnesou jiné psy, jsou agresivní ze strachu, ne z dominance, jak si lidé většinou moc rádi domýšlí - opět si najděte nějakého odborníka ve vašem okolí, který vám s tím pomůže; EO to může nakrásně i dost zhoršit. Máte psa lovce a EO máte jako berličku? No to je jeden z těch případů, u kterých mám pro EO pochopení, ovšem ani to není 100%, takže počítejte s tím, že pokud váš pes opravdu loví, tak jednoho krásného dne bolest překoná a i s EO vám za zvěří uteče a to z velmi prostého důvodu - při lovu se pes dostává do stresu, a pokud stres překročí určitou hranici, stává se pes (i jakýkoli jiný tvor) mnohem odolnější a jeho výkonnost vzrůstá, takže o nějakém elektrickém impulsu ani nebude vědět, protože ho prostě nebude vnímat.

Nesahejte po elektrickém obojku jako po prvním řešení, raději se svým psem pracujte, ať si nezaděláte na ještě větší problémy

Klikr

Zatím asi většina lidí, se kterými jsem se bavila o klikrtréninku a oni s ním měli nějaký problém, ho ve skutečnosti používala špatně. Což byl, dá se říci důvod, proč jim to nefungovalo (např. že pes nereagoval, jak měl, nechápal, co se po něm chce apod.). Mezi nejčastější chyby patří klikání bez odměnění, používání klikru jako nástroje pro přivolání, opožděné kliknutí (a tedy klikání úplně jiného chování) nebo třeba několik kliknutí s jedinou odměnou.
Hlavní pravidla klikrtréninku jsem shrnula v článku Klikr - kouzelná krabička, takže je zde nebudu více rozepisovat. Ve zkratce je jednoho hlavní pravidlo: 1 klik = 1 odměna, jaká je odměna, to už záleží na psovi a na situaci. Dále je také potřeba psovi klikat to, co klikat chceme, jde tu o rychlost a pokud se zpozdíte třeba i jen o vteřinu, pak už je to chyba vaše a ne chyba klikru a pokud je váš pes rychlý a rychle nabízí chování, pak to asi nepůjde úplně podle vašich představ. Stejně tak je potřeba mít alespoň nějaké znalosti ohledně učení psů, jelikož záleží i na tom, jakou metodou se rozhodnete svého psa učit a pokud zrovna jemu tato metoda vyhovuje. Klikr je jen pomůcka, ne metoda.

Na závěr bych chtěla říci, že tento článek určitě není štvavá kampaň proti jmenovaným pomůckám, vůbec ne, já sama občas používám halti ohlávku, stejně tak dennodenně venčím na flexi vodítku, obojek máme tedy spíš jako věšák na známku, ale na takový klikr nedám dopustit. Chtěla bych spíš upozornit na to, že můžete nevědomky svému psovi ublížit a přitom stačí tak málo. Asi už jsem to v pár článcích psala, ale zjišťujte si informace, těch není nikdy dost. Když si nejste jistí, poraďte se s odborníkem. Chcete-li vyřešit nějaký problém s chováním, řešte ho prací se psem, tu vám nic nevynahradí, ani sebelepší pomůcka či vymoženost.