pondělí 22. srpna 2016

TÉMA: Co je to množení?

Vzhledem k tomu, že se poslední dobou opět hojně hovoří a diskutuje o tématu množení a opravdu jen málokdy je pochopeno správně, rozhodla jsem se napsat tento článek, kde se pokusím s klidem vysvětlit, co to množení vlastně je a proč je spoustou lidí bráno velmi negativně. Základní rozdíly mezi chovem a množením jsem již probrala v článku PP vs bez PP - základní informace a tyto rozdíly bych chtěla blíže probrat v této sérii článků zaměřené právě na "chov" bez PP neboli množení.


Na začátek bych chtěla uvést na pravou míru terminologii, kterou zde budu používat - množením zde nazývám jakoukoli produkci psů bez PP, nezávisle na podmínkách či původu psů; naopak chovem zde nazývám jednoduše chov psů s PP. Je mi jasné, že pro spoustu z vás je množení sprostým slovem, každopádně já si myslím, že tyto dvě odvětví je potřeba od sebe jasně odlišit a to jednoslovným názvem. Stejně tak předem říkám, že množení se nemusí nutně rovnat množení v těch ohavných množírnách, o kterých se často mluví, prostě tento způsob "produkce" psů chci nějak pojmenovat.

Podpora množíren

Jednou z věcí, které je třeba objasnit, je jakákoli podpora množíren jako takových (tedy těch velkých, otřesných množíren). Často se lidé, kteří si pořídili psa bez PP, diví, když je někdo osočí z podpory množíren, a často reagují slovy: "Já ale nemám psa z množírny, rodiče jsem viděl, jde prostě o štěně z hezkého prostředí, od rodiny, která se o ně hezky starala." Ano, v tomto případě jste nepodpořili množírny přímo, ale nepřímo bohužel ano. Jde o to, že i obchod se psy se řídí těmi nejjednoduššími pravidly trhu a hlavním z těchto pravidel je - kde je poptávka, tam je i nabídka. Proto, dokud budou lidé ochotní si koupit bez PP štěně za x tisíc, z jakýkoli podmínek, pak se množírnám vyplatí takové psy produkovat, jelikož to, že vy máte štěně bez PP od rodiny, z krásného prostředí neznamená, že vaše sousedka to bude mít stejně.

Rizika bez PP

To nejhorší na množení bez PP psů jsou ta obrovská rizika. Tato rizika jsou jedním z hlavních důvodů, proč lidé proti množení bojují a proč jej odsuzují. Opravdu zde nejde o to, že by bez PP psi byli méněcenní nebo prašiví, ale o to, že jde o jejich zdraví a o jejich plnohodnotné životy. Jedním z těchto rizik je zdraví. Většina vad, včetně těch, které jsou podmíněné geneticky, se projevuje nejčastěji až v pozdějším věku, třeba ve třech letech, ne-li později. V nižším věku se většinou projevují vady a onemocnění, které jsou ve velmi vážném stádiu.

Proto nemůžete mít jistotu, zda vaše dvouletá fenka nemá např. epilepsii, pokud se u ní zatím neprojevila. Co se týče např. vad pohybového aparátu, jako je třeba dysplazie, tak lehká dysplazie kyčelního kloubu může být pro běžné majitele prakticky nerozpoznatelná, ale je tam. Stejně tak tomu je i u luxace pately. A upřímně, kolik majitelů bez PP psů dělá před nakrytím oběma psům kontrolní rentgeny nebo např. vyšetření očí, aby se vyhnuli alespoň některým vadám? A i kdyby udělali, absolutně nemohou vědět, jak na tom byli sourozenci nebo rodiče onoho krycího páru. Je to něco, co nemůže vědět nikdo, jelikož nemáte ani jistotu, že oni rodiče skutečně byli rodiče vašeho psa. A bohužel na zdraví štěněte má vliv nejen genetika získaná od rodičů, ale také od generací před nimi.

Tohle je Holka, je jednou z mnoha JRT bez PP, její rodiče nejspíš nevykazovali žádné zdravotní problémy, ona už to štěstí bohužel neměla - již nejspíš doživotně bude mít problémy s chůzí

Dalším z těchto rizik je povaha. Je sice pravda, že výchova a prostřední udělá nesmírně moc, ale i psi jsou živé bytosti a i oni jsou každý originál se svou charakteristickou povahou a některé povahové rysy prostě nezměníte, ani kdybyste se rozkrájeli. A stejně jako je tomu u zdraví, nemáte zde žádnou jistotu, kdo byli rodiče vašeho psa a pokud ano, netušíte, kdo byli další příbuzní a jak na tom byli psychicky. A stejně jako u zdraví, i u povahy jsou dané genetické předpoklady, které mají vliv na povahu štěněte.  Jste připraveni na to, že váš vysněný pes nakonec bude bázlivý jedinec, který se bude bát i svého stínu? Nebo že bude reaktivní i na sebemenší pohyb? U bez PP psa musíte počítat i s tím nejhorším scénářem, protože jednoduše nemáte ani tu nejmenší jistotu, záruku, absolutně nic.
Neposledním z ohromných rizik je březost a porod feny. Porod jako takový je pro fenu nesmírně náročná záležitost, zvláště pak u více početných vrhů. Komplikace mohou nastat kdykoli a jakékoli - fena neporodí všechna štěňata, nebo po porodu dostane silný zánět dělohy...To vše v rukou nezkušeného "chovatele"? To může být přímá cesta do pekel a to bez jakékoli nadsázky.

Byznys nebo ne?

Další neustále omílaná otázka - je prodej bez PP psů byznys nebo ne? A pokud ano, co je potom chov psů s PP, kteří stojí mnohem více peněz? Řeknu vám to takto - máte vrh bez PP štěňat, štěňat je dejme tomu 6. Prodejní cena jednoho štěněte je 5000. Vaše náklady na tento vrh je pouze očkování a odčervení. To máme, když to přeženu čistý zisk 24 000 Kč. Daně neodvádíte, protože to nedělá absolutně nikdo, kdo prodává bez PP štěňata.

Teď si vezměme situaci, že jste chovatel, máte registrovanou chovatelskou stanici, jste členem chovatelského klubu, splníte veškerá vyšetření a veškeré náležitosti, které k uchovnění potřebujete. Uchovníte svou fenku, zaplatíte za krytí, vrh řádně registrujete atd atd. S fenkou chodíte na řádné kontroly k veterináři, pak i se štěňaty, řádně je očkujete a odčervujete, necháte je očipovat, dopřáváte jim kvalitní stravu a péči, vybíráte ty nejvhodnější páníčky, nakoupíte výbavičku, kterou dáte ke každému štěněti... A teď si představte, že za každou jednotlivou položku v tomto seznamu vy zaplatíte a to ne v řádu stokorun. K tomu si připočtěte náklady, které vás stojí různé zkoušky nebo výstavy, které sice děláte hlavně pro radost, ale také tím ukazujete potenciál své fenky. Prodejní cenu štěňat si určíte třeba 15 000 Kč. A nakonec toho všeho ze svých né úplně obrovských výdělků ještě zaplatíte řádně daně státu, protože chovatelství je druh podnikání. Tolik času, co investujete do jednoho jediného vrhu, tolik péče, kolik poskytnete každému štěněti, které odchováte, tolik času, co strávíte vybíráním už jen vhodného krycího páru, tolik času a práce, co vás bude stát už jen ukázat potenciál své fenky, to je absolutně nesrovnatelné s těmi pár tisíci, které na tom "vyděláte". Kdybyste to dělali pouze pro peníze, nikdy váš chov nebude úspěšný.
Vidíte ten rozdíl?

Vše je na vás

Samozřejmě zde nejde říci, že pokud si pořídíte psa s PP, nemůže se stát nic zlého a nemůže se nic pokazit. Samozřejmě, že může a to z jednoduchého důvodu - kolik času investujete do výběru štěněte, podle toho to bude ve výsledku vypadat. Je bohužel jasné, že i mezi chovateli se najdou nepoctivci (což jsem už také v předchozích článcích psala), ale v dnešní době máme tak nesmírné množství dostupných informací, že to musí být člověk největší smolař pod sluncem, aby se něco pokazilo i navzdory tomu, že udělal vše pro dobrý výběr štěněte. Proto znovu opakuji, zjišťujte si informace, seznamujte se s lidmi, kteří dané plemeno mají, seznamujte se s chovateli, pročítejte diskuze na internetu (stačí i pouhý facebook, kde najdete nesmírné množství informací), seznamujte se s majiteli předešlých odchovů vámi vybraného chovatele, seznamujte se se samotnými příbuznými vámi vybraného štěněte. Uvědomte si, že si pořizujete parťáka na více jak 10 let, který s vámi bude trávit každý den, kterému věnujete nesmírné množství času a lásky, to co investujete do pouhého výběru je naprosté nic oproti tomu, co do pejsana investujete za celý jeho život.

Psa si pořizujete jako parťáka i na 15 let, opravdu je těžké jeho správnému výběru obětovat nějaký ten čas?

Mám psa bez PP, to ho mám utopit?

Myslím, že toto jsou naprosto zbytečné dotazy a reakce vůbec, ovšem, když už se ptáte - samozřejmě, že ne! Už se stalo, už s tím nic nenaděláte, toho psa už jste si koupili. A jak se říká, není nejlepší si poučit ze svých chyb a již je neopakovat? Nebo co se přičinit, aby ostatní už stejnou chybu neudělali? Co pomoci psům v útulcích, způsobů je nesmírně moc. Neřešte minulost, řešte přítomnost a ideálně i budoucnost.

Proč já jsem proti množení?

Jednoduše proto, že jsem sama poznala o čem to je mít psa bez PP, poznala jsem jednu z těchto stinných stran a upřímně bych to vážně nikomu nepřála. Vadí mi to ohromné riziko. Nepřijde mi správné riskovat zdraví a plnohodnotný život několika živých bytostí jen kvůli tomu, že někomu přijde jeho pes úžasný a myslí si, že nejlepší bude si hrát na Boha. Není nic horšího, než když máte psa, pro kterého byste udělali cokoli, ale není vám to nic platné, protože není ve vašich silách mu pomoci k plnohodnotnému životu, který byste si pro něj přáli.
Ano, velké riziko je i u PP chovu, nikde netvrdím, že není. Ale u PP chovu tomu můžete alespoň nějak pomoci, máte způsob, jak udělat opravdu hodně pro to, aby se narodila zdravá a vyrovnaná štěňata a to mi stačí. Představa, že by kvůli mně přišlo na svět x štěňat, která by byla jakkoli psychicky labilní nebo se u nich objevila např. epilepsie nebo těžká dysplazie, je pro mě jednoduše nepředstavitelná a já bych toto riziko nepodstoupila, i kdyby můj pes byl psychicky v pohodě a já ho milovala sebevíc.
Ano, uznávám, že celý tento "boj" proti množení je běh na dlouhou trať, ale dle mého to prostě stojí za to. Stojí za to lidem ukázat, že pokud nemají potřebu mít psa s PP, pak mohou poskytnout domov a lásku některému psovi z útulku. Ukázat jim, že psi z útulků nejsou prašiví, ani to nejsou psychicky nevyrovnaní zabijáci, kterým dříve či později rupne v makovici, a stanou se z nich agresoři. Ukázat jim, že připlatit si pár tisíc a věnovat nějaký čas výběru štěněte s PP má své výsledky.
Zkuste si někdy zajít do útulku ve vašem okolí, jít si vyvenčit některého z psíků. Zkuste oslovit některou organizaci, která se věnuje záchraně psů z množíren. Čtete si příběhy těchto psů, pak pochopíte, proč množení leží tolika lidem v žaludku a proč tak zapáleně proti němu bojují.

Nechcete psa s PP? Tak adoptujte...v útulcích jsou tak úžasné bytosti, žádní labilní zabijáci



Více článků o této problematice:


PP vs bez PP - základní informace


Množírny aneb Obchod s utrpením


PP vs bez PP: Mýty a omyly


6 komentářů:

  1. Hezký článek ale není úplně pravdivý, celý život jsem měla psy jen s PP a to i více ras, vyrůstala jsem v pejskařské rodině genetické vady jsou i u psů s PP a chovatele s PP jsou někteří taky pěkní podvodníci a je to také byznys,zažila jsem i chovatele s chovnou stanicí co kupovali štěňata od lidí co chovali bez PP a pak je dávali na papíry.A těch příkladů bych tady mohla popsat několik stránek A4.Nebo když jsme nakryli fenu špičkovým psem a pak jsme zjistili když štěňata po něm měla špatný chrup že měl rovnátka jako štěně.Takže já razím heslo nekupuj adoptuj. Kdo má rád psy tak mu jedno jak vypadá a hlavně dát za psa víc jak tisícovku je už podle mě kšeft.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel nevím, proč pokládáte článek za nepravdivý, píši zde, že samozřejmě ani v PP chovu není vše 100% a vše se může pokazit...proto i ten odstavec "Vše je na vás"...i v ostatních článcích se zmiňuji, že i v PP chovu jsou nepoctiví chovatelé, kterým o psy nejde a právě proto si lidé mají zjišťovat co nejvíce informací, které prostě jsou dostupné a ne si koupit první štěně, které najdou :)
      Zmiňuji se i o případech, kdy člověk udělal vše pro to, aby jeho štěně bylo zdravé a vyrovnané a stejně se něco pokazilo...tohle je prostě život, psi nejsou stroje, aby vše bylo tak, jak si to naprogramujeme
      Samozřejmě jsem taktéž pro adopce psů, o čemž se též zmiňuji :) ale i tak podporuji PP chov, protože znám i ty chovatele, kteří vše dělají, jak nejlépe mohou a své odchovy si piplají a u nich mi přijde silně nefér je házet do jednoho pytle s těmi nepoctivci :)

      Vymazat
  2. Na stránkách FB Pawsitive Notes, jsem narazila na sdílené video slečny, která se vyjádřila k tomuhle tématu. Samotnou mě to inspirovalo k tomu, se zamyslet nad tím, jak jsem to vnímala já. Ale tady je to napsané velmi krásně, myslím, že za mé minulé já bych to pochopila, protože většina laiků za tímhle problémem skutečně vidí čistě velké množírny, nikoli malé množitelé... no, je to na dlouhé lokty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle moc ráda čtu :) každopádně proto jsem tenhle článek napsala, aby lidé pochopili, že množení není jen ve velkomnožírnách, ale že je problém i toto "drobné" množení...chtěla jsem lidem vysvětlit, proč proti tomu lidé bojují a proč to tolika lidem leží v žaludku...bez nadávek, bez obviňování a podobně

      Vymazat
  3. Velmi hezky napsáno a trefně a naprosto se vším souhlasím.

    OdpovědětVymazat

O mně

Jmenuji se Jaina, je mi 28 let, jsem grafička, amatérská fotografka, milovnice psů a především majitelka borderáka jménem Mojo. Mezi mé největší zájmy patří kynologie, etologie psů a chovatelské potřeby a o tom všem také jsou mé články.

Máte-li nějaký dotaz, nápad na článek, či recenzi, nebo nějaké připomínky, napište mi do komentářů, na mail nebo třeba na facebooku.

@pawsitive notes 2015-2018

Osvětové články




Doporučuji