pondělí 15. června 2015

Z našeho deníčku #2 - Shrnutí


Trochu jsem přemýšlela, co vlastně budu do této rubriky psát, krom nových triků, které jsme se naučili - no co jiného, než to, co se běžně do deníčků píše (ačkoli jsem si deníček nikdy nevedla :D ) - a to nové zážitky, zkušenosti, poznatky, úspěchy i neúspěchy. 

Začala bych jakýmsi shrnutím našich dosavadních zážitků.
Někdy ke konci roku 2014 jsem přemýšlela o tom, jak vedu Mojovu výchovu a výcvik a rozhodla jsem se začít od znovu, pořádně se do toho opřít, změnit vše, co šlo. A tak se i stalo. Změnili jsme trenérku na agility, což pro mě bylo jedno z těžkých rozhodnutí, jelikož jsem tu naší brala nejen jako trenérku, ale především jako kamarádku. Ale přeci jen přátelství s agility nemá nic společného a důležitější pro mě je pan Mou.
Začala jsem si vést diář, kam si píšu, co jsme ten který den trénovali, jak to Mojovi šlo, jaké byly jeho reakce, na co se zaměřit při dalším tréninku, na co dávat pozor apod. Mimo jiné jsme také začali jezdit na individuální lekce, na kterých řešíme různé problémy ohledně přivolání, pozornosti a především mé chyby. Musím přiznat, že výsledky zrovna těchto individuálů se dostavily opravdu rychle, ačkoli jsme zatím absolvovali jen asi 4, ovšem podstatné informace z jedné hodiny udělají mnohem více než nepodstatné z x hodin.

Takto nějak vypadá náš tréninkový deníček :)

V agility jsme se prakticky vrátili na úplný začátek, jelikož Mojovy problémy se skákáním dospěly do takového stádia, kdy se zastavil asi 2 metry před skočkou a bál se skočit, ačkoli laťka byla cca na výšce XS. A tak začal trénink skokové gymnastiky. A vzhledem ke změně našeho trénování obecně začal Mou lépe vnímat i na agi, takže měl lepší rychlost, jde na něm vidět, že ho to více baví a to je k nezaplacení. Na jeho lepší soustředění má určitě zásluhu i fakt, že máme tréninky "speciálně" jen s fenkama nebo s Oušíkem, kterého Mou zná a má ho rád - což je lepší i pro mou psychiku, jelikož se mohu plně soustředit na naší práci a nemusím stále těkat pohledem, kde je jaký pes, se kterým by se Mou mohl pustit do konfliktu.


Co se týče našeho výcviku, začali jsme cvičit mnohem častěji i doma a to i na základech jako je např. "místo". Začala jsem tréninkové sekvence prokládat přetahováním a různými jinými hrami. A na základě informací z individuálních tréninků se snažím co nejvíce trénovat pomocí shapingu, což mělo další dost viditelný výsledek - Mojův mnohem větší zápal do práce.

V květnu jsem se zúčastnila semináře s trenérkou Emmou Parsons na téma "Klikrem ke zklidnění" (report ze semináře si můžete přečíst ZDE ), kde jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací, které se teď snažím převést z teorie do praxe a musím říct, že jisté věci mají úspěch. Jen to všechno chce čas a důsledně trénovat, což mi občas dělá trochu problém, zvláště ve chvílích, kdy se objeví jakási frustrace či depresivní nálada.

Shrnuto podtrženo, momentálně pracujeme na dohnání základů jako je přivolání a chůze na vodítku a dále také pracujeme na dogdancingových tricích, jelikož bych se ještě letos chtěla s panem Mojem pokusit o zkoušku F1. V agility makáme na skocích a na vedení. Pracujeme na motivaci na hračky, na zlepšování vztahu a zvyšování sebevědomí. Sem tam pocvičíme na balančním disku. A také jsme teď začali pracovat na pozornosti v přítomnosti psů, s čímž nám pomáhají naši přátelé Bára s Oušíkem.


Máme před sebou ještě hodně dlouhou cestu, ještě musíme hodně zapracovat, abychom mohli normálně fungovat, ale věřím, že postupně se k tomu dopracujeme. Každopádně v této rubrice určitě můžete čekat naše pokroky a úspěchy :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat

O mně

Jmenuji se Jaina, je mi 28 let, jsem grafička, amatérská fotografka, milovnice psů a především majitelka borderáka jménem Mojo. Mezi mé největší zájmy patří kynologie, etologie psů a chovatelské potřeby a o tom všem také jsou mé články.

Máte-li nějaký dotaz, nápad na článek, či recenzi, nebo nějaké připomínky, napište mi do komentářů, na mail nebo třeba na facebooku.

@pawsitive notes 2015-2018

Osvětové články




Doporučuji