čtvrtek 27. srpna 2015

TIPY: Výběr vodítka

8/27/2015

Mnoho lidí často tápe, jaké vodítko je vlastně nejlepší a jaké mají pro svého pejsana pořídit. V dnešní době je na trhu nezměrné množství různých druhů vodítek, různých délek, z různých materiálů. Na otázku jaké vodítko je nejlepší asi neexistuje jednoznačná odpověď, jelikož každému jednoduše vyhovuje něco jiného. Což mě přimělo k sepsání tohoto článku, abych vám případně pomohla s výběrem toho nejvhodnějšího pro vás. Abych váš výběr co nejvíce usnadnila, vytvořila jsem internetový dotazník na téma výběru vodítek, na který odpovědělo více než 700 respondentů. 


Pojďme se tedy podívat na základní druhy vodítek a materiálů. Na trhu lze samozřejmě najít i další druhy vodítek, různé kombinace a podobně. Chce to jednoduše zkoušet, co vám a vašemu chlupáčovi vyhovuje nejvíce.

Druhy vodítek


  • Klasické - 1,5metru dlouhé, na jedné straně ucho, na druhé karabina
  • Přepínací - 2 - 4m dlouhé, z obou stran zakončené karabinami, součástí vodítka jsou ucha na nastavení průměrně 3 možných délek
  • Stopovací - 5 - 20m
  • S amortizérem - odpružené vodítko, 2 - 3m při natažení
  • Flexi - samonavíjecí, 5-10m
  • Výcviková - různé délky bez ucha, ucho z karabinou apod.
  • Výstavní (předváděcí) - 1-1,7m, nejčastěji spojené vodítko s nastavitelnou smyčkou, která slouží jako obojek
Materiály

  • Popruh 
  • Kůže
  • Řetěz 
  • Šňůra

Bližší popis vodítek

Klasické (cca 1,5m)

+ Dobrá ovladatelnost psa
• Vhodné na běžné venčení a do města, či na chvíle, kdy potřebujete se psem přejít z bodu A do bodu B, kde pak psa pustíte na volno
---

Přepínací (2 - 4m)

+ Dobrá ovladatelnost psa
+ Nastavitelnost délky
• Vhodné na běžné venčení a do města, či na chvíle, kdy potřebujete se psem přejít z bodu A do bodu B, kde pak psa pustíte na volno
• Vhodné i pro psy, kteří na volno být nemohou
---

Flexi

+ Délka 5 - 10m - větší prostor pro psa
+ Samo se navíjí a odvíjí, tudíž si vodítko můžete nastavit na takovou délku, kterou potřebujete
- Špatná ovladatelnost psa
- Vodítko vyvíjí neustálý tlak, což psy často naučí na vodítku tahat
- Je neskladné
- Hrozí zamotání - pokud pes neposlouchá, je majitel nucen jej přitáhnout; v případě dvou psů na vodítkách může vyvolat konflikt; výjimkou není i zamotání do lidí či keřů apod.
- Pokud pes vyvine hodně velký tlak, jsou časté i případy, kdy se vodítko rozlétlo a pes utekl
- Při zamotání nebo přitahování psa jsou časté spáleniny a řezné rány
• Vhodné na venčení psů, kteří umí chodit na vodítku a jsou snadno ovladatelní slovními povely; pro venčení psů v rekonvalescenci, či hárajících fen
---

Stopovací (5 - 20m)

+ Poskytuje psovi větší prostor - umožňuje mu běhat, hrát si se psy apod.
- Těžší ovladatelnost psa
- Při nepozornosti hrozí zranění - člověk může na vodítko šlápnout a trhnout se psem nebo uklouznout, může se zamotat
• Ideální pro učení přivolání; vhodné pro psy, kteří z nějakého důvodu nemohou být na volno (nemají přivolání, jsou agresivní apod.)
• Používané i při stopování
• Je potřeba se naučit s vodítkem manipulovat, aby se předešlo zranění
---

Vodítko s amortizérem

+ Pružná část slouží ke zmírnění nárazů způsobených tahem
• Vhodné na různé sporty typu canicross, dogtrekking, bikejoring apod.
• Vhodné i na normální venčení
---

Stále nejste rozhodnutí jaké vodítko zvolit? Pak vám možná pomohou výsledky dotazníků, jaká vodítka lidé používají nejraději a jaké naopak.



sobota 15. srpna 2015

Z našeho deníčku #3: Přípravy na zkoušku F1?

8/15/2015

Od posledního článku Z našeho deníčku již uplynulo několik týdnů a tak je čas se opět přihlásit s tím, co jsme dělali, kde jsme byli apod. 


Ke konci července, s příchodem veder bohužel přišel i klidový režim, jelikož si pan Mou spálil polštářek na tlapce, který se mu následně i sedřel. Kvůli tomu jsem byla nucená zrušit jeden trénink agility, a co mě mrzelo mnohem víc, i první trénink pasení oveček. No snad si ty ovečky brzy vynahradíme.

Na začátku srpna jsme se s panem Mojem zúčastnili semináře Jak (ne)bojovat s útěkářem pod vedením Terky Hladké a pořádané Pavlou Gašpárkovou na cvičišti Haf bez obav. Úplný název semináře sice je "Jak (ne)bojovat s útěkářem Aneb Vášnivý lovec pod kontrolou", ovšem celkově byl seminář zaměřen jednoduše pro všechny, kteří chtějí zlepšit vztah se svým psem a především pracovat na přivolání, které z nějakého důvodu ještě nemá. A tak jsem si řekla, že to zkusíme, jelikož na přivolání pracujeme, zlepšit vztah potřebujeme jako sůl a přivolávačské hry mám moc ráda.

Pan Mou na semináři
První den semináře pro nás začal opravdu komicky, jelikož pan Mou potřeboval odbourat trochu stresíčku jedním ze svých obvyklých způsobů - válením se po zemi. Naneštěstí se bohužel trefil do chuchvalce bodláků, který se mu kompletně zamotal do chlupů na zadku a ocase. Takže jsem asi půl hodinky strávila vymotáváním bodláků z jeho kožichu. Pak ale následovaly dva dny plné skvělých informací, ještě lepších cvičebních bloků, kdy Mojo krásně pracoval a jednou si i v rámci cvičení zablbnul s novofundlandskou slečnou. Jeho blafání během teoretických částí a cvičebních bloků ostatních účastníků mě sice moc nepotěšilo, ale opravdu jsem byla mile překvapená, že i přes teplé počasí a očividnou únavu krásně cvičil a dokonce si hrál pokaždé, kdy jsem ho ke hře vyzvala.

Celý seminář mě hodně motivoval a nakopl, jelikož do té doby jsem měla takovou menší krizi, kdy jsem si myslela, že se nám moc nedaří a že jsme se zasekli na mrtvém bodě. Ale díky pochvalám lidí, kteří nás znají a vědí, jak jsme na tom byli např. před rokem, mě přesvědčily o opaku. A milá slova od trenérky na konec mě až dokonce dojaly. Musím říct, že tento seminář, kde jsem měla i možnost s Mojem cvičit, zeptat se na konkrétní věci, ověřit si, že to dělám správně, pro mě byl hodně přínosný, takže rozhodně pokud to jen půjde, tak budu chtít jakýkoli seminář absolvovat i s Mojem.

My v akci :) (foto: Pavla Gašpárková)
A aby to nebylo jen o semináři, tak přidám ještě menší info o naší přípravě na zkoušku F1. Jelikož jsem vcelku puntičkář, tak chci vědět, že dané triky opravdu umíme a tak jsem vytvořila menší cvičební plán. Celou přípravu jsem rozdělila do 4 úrovní podle náročnosti, kdy každá obsahuje okolo 5ti sekvencí triků. V první úrovni jsou pouze sekvence dvou triků, ve druhé pak tří, ve třetí čtyř a ve čtvrté pěti. Triky jsem se snažila seřadit pokud možno co nejrůznoroději, abych zjistila, co kdy dělá Mojovi problém, co mu naopak jde skvěle, abych pak věděla, jak sestavit celou sestavu.

Např. jsem zjistila, že Mojovi jdou skvěle otočky, které následují po slalomu, nebo třeba couvání, které následuje po oběhnutí či otočkách. Naopak má velký problém z otoček jít na oběhnutí. Ačkoli po pár opakováních už začíná chápat, co se po něm chce. Co mi dělá trochu starosti je slalom, jelikož některé dny ho zvládá naprosto na jedničku a jiné dny je absolutně nesoustředěný, předbíhá a celkově je nějak mimo. Tyto sekvence samozřejmě prokládám přetahováním se, anebo hrami na sebekontrolu, které jsme se naučili na semináři. Musím se přiznat, že od semináře jsem opravdu pozitivně naladěná a díky tomu, jak se nám zatím daří, vidím náš pokus o zkoušku F1 optimisticky, takže nejspíš brzy zažádám o výkonnostní průkaz.

To je asi naše shrnutí uplynulých týdnů. Do komentářů mi můžete napsat, jak léto a zvláště pak ta otravná vedra, trávíte se svými chlupáči vy.


pátek 7. srpna 2015

FOTOREPORT: Návštěva Azylu XY

8/07/2015

Minulý týden jsem s mými rodiči navštívila Azyl XY ve Všenorech u Prahy. Primárně jsme chtěli pejskům dovézt nějaké věci, ať už vyřazené věci pro pejsany (hračky, obojky, vodítka apod.), které jsem našla doma a které mi donesla kamarádka, staré deky, ale také jednoduché pelíšky, které na rychlo mamka ušila ze starších polštářů a spacáku. Když už jsme tam jeli, tak jsem si říkala, proč nevzít i foťák a pokusit se vyfotit i tamější obyvatele. A právě o fotky těchto hafušů bych se s vámi chtěla podělit. Bohužel nebyly úplně ideální světelné podmínky a já se s nastavením foťáku stále dosti peru, tak omluvte zrnitost fotek.


Asi první pejsan, který nás vítal už mezi vraty, byl Bertík. Neskutečně energický, veselý a radost rozdávající chlupáč, který bohužel přišel o jednu nožku. Chybějící nožka pro něj ovšem není žádná překážka, jelikož i bez ní běhá a dovádí, jako naprosto normální pes.
Bertík
Jako první pro mě z "davu" vyčníval pejsek jménem Sam. Je to cca rok starý pejsek, s ušiskama jako satelity a s nesmírně milým pohledem. U Sama se v blízkosti držela fenka jménem Blanca. Tahle dvojka mi jednoduše hned přirostla k srdci. Blanca byla oproti Samovi o dost ostražitější a plašší, ovšem když si na mě zvykla a zjistila, že nejsem žádný bubák, byla ohromně přítulná a milá. Moc ráda jsem tyhle dva poznala a byla radost sledovat, s jakou chutí si spolu dokáží hrát. A ještě více mě těší, že na Blancu se usmálo štěstí a je v novém domově.
Sam
Blanca
Dalším obyvatelem Azylu XY je fenka Suomi. Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že s takovýmto psem jsem se nikdy nesetkala. Suomi je nepředstavitelně milá a usměvavá psí slečna, na které je vidět, že překonává každou vteřinu svou plachost, jen aby byla pohlazená a mohla se na vás usmát. Je to úžasná milá a něžná fenka, kterou si rozhodně budu ještě dlouho pamatovat.
Suomi

Smršť energie v podobě žíhané corgi kříženky - to je Biba. Tahle feňule mě zaujala svým neuvěřitelným drivem a živostí - tohle je prostě pes stvořený pro psí sporty, kterého bude bavit snad vše, na co si jen vzpomenete. Nezbývá mi než doufat, že se brzy najde někdo, kdo ocení její živost a drive, a tím tyto její skvělé vlastnosti nepřijdou vniveč.


Pan starosta - tak mi utkvěl v paměti milovník jablek Ftefan, který je řekla bych takový starosta Azylu - u všeho musí být první, když se někde něco šustne, hned to zkontroluje, když si někteří psíci trochu drsně hrají, on jim do toho musí hned kecat a ještě ten důležitý uvědomělý výraz, prostě starosta.
Ftefan

Starostlivá a vše milující stará dáma, to je Majačik. Tato slepá kříženka jezevčíka je ztělesněním přísloví - "Pes, nejlepší přítel člověka." Možná je stará, možná je slepá, ale každému, kdo s ní přijde do styku, věnuje kousek svého srdíčka. Důkazem toho je fakt, že polovinu naší návštěvy strávila v náruči mojí mamky.
spokojená Majačik

Samozřejmě Azyl XY má momentálně v péči mnohem více pejsanů i koček, bohužel víc se mi vyfotit nepodařilo. Rozhodně doporučuji sebrat odvahu, nebát se toho a navštívit tento tak trochu jiný svět. Pejsanům uděláte radost a sobě nepochybně taky. 

Pokud jste někdy byli v nějakém útulku, nebo přímo v Azylu XY, napište mi svou zkušenost do komentářů :)

Více informací o zvířatech v péči XY najdete >> ZDE << 

nebo na webu www.handipet.org

Profily jmenovaných psů:

O mně

Jmenuji se Jaina, jsem grafička, amatérská fotografka, milovnice psů a především majitelka borderáka jménem Mojo. Mezi mé největší zájmy patří kynologie, etologie psů a chovatelské potřeby a o tom všem také jsou mé články.

Máte-li nějaký dotaz, nápad na článek, či recenzi, nebo nějaké připomínky, napište mi do komentářů, na mail nebo třeba na facebooku.

@pawsitive notes 2015-2020

Osvětové články




Doporučuji