Hlavolamy jsou skvělý způsob, jak psa zabavit v deštivém počasí, když má pes klidový režim, nebo prostě jen tak. Jsou taky skvělým nástrojem ke zvýšení sebevědomí psa. Mimo jiné hlavolamy především podporují čichání, což psy přirozeně zklidňuje. Je to pro ně jakási odpočinková aktivita, něco jako je pro lidi sledování televize nebo čtení knihy. Každý potřebuje odpočinek a stejně tak i naši čtyřnozí přátelé. V tomto článku vám přiblížím základní pravidla a také návody na některé hlavolamy, které si můžete vyrobit doma.

Základní pravidla:

• Je potřeba pejskovi hlavolam ztěžovat postupně. Jelikož cílem hlavolamu je psa uklidnit a zvednout mu sebevědomí a toho nedosáhneme, pokud jej postavíme před těžký hlavolam, který neví jak vyřešit. Takže vždy po malých krůčcích ztěžovat.
• Pejsanovi nepomáhejte, nenapovídejte, nechte ho, ať si na řešení přijde v klidu sám.
• Pokud pes hlavolam začne ničit, nejspíš jste nastavili hlavolam příliš těžký - uberte na obtížnosti.
• Když pes s hlavolamem pohybuje po zemi, přidržte ho (pokud se nejedná o balonek nebo klubko, kde je smyslem s hlavolamem hýbat).
• Naučte psa, že musí počkat, než hlavolam připravíte, následně ho může vyřešit, až když mu dáte slovní povel (např. "můžeš", "oki", "go" apod.).
• Ukončení hlavolamu nechte na pejsanovi, ten vám nejčastěji dá vědět, že je s hlavolamem hotov tím, že se na vás podívá

Krabice s výplní

Na tento hlavolam vám bude stačit krabice od bot + nějaká výplň (např. tenčí papír, kousky látky nebo několik balonků)
Krok 1 - vezměte si prázdnou krabici a vložte do ní pár pamlsků
Krok 2 - do krabice dejte trochu výplně + pár pamlsků, které ideálně položte na výplň
Krok 3 - teď můžete pamlsky dát i pod výplň, aby pes musel pamlsky více hledat
Krok 4 - do krabice dejte zbytek výplně a pamlsky můžete rozložit jakkoli vás to napadne
Pozn. u tohoto hlavolamu je potřeba psovi krabici držet, aby s ní nesmýkal po celém pokoji.

Čmuchací koberec

Na tento hlavolam můžete využít jakýkoli druh koberce či koberečku s vyššími vlákny, často se používají žinylkové koberečky do koupelen, žinylkové násady na mop apod. Vyrobit si ho můžete i sami doma z odřezků různých látek apod. Já mám vyrobený malý kobereček z bambulí napletených na kanavě.
Použití tohoto hlavolamu je snadné - jednoduše rozprostřete pamlsky a nechte hafušu, ať si je najde.

Muffinovník

Pro první fázi tohoto hlavolamu vám bude stačit forma na muffiny, tzv. muffinovník. Pro vyšší lvl můžete použít tenisáky či jakékoli balónky, které jistě doma najde každý, k zakrytí děr s pamlsky.
Krok 1 - vezměte muffinovník a do každé prohlubně dejte pamlsek
Krok 2 - když už pejsek ví, že jsou pamlsky v prohlubních, můžete je začít přikrývat balonky. Začněte s jedním balonkem (pamlsky dejte i do nezakrytých děr)
Krok 3 - postupně zakrývejte více a více děr
Pozn. opět hlavolam přidržte

Šňůra s pamlsky / Klubíčko s pamlsky

Další hlavolam, který si můžete bez problémů vyrobit doma. Stačí rozstříhat jedno až dvě stará trička na proužky, které následně svážete k sobě a tak vám vznikne delší šňůra.

Verze 1 - Šňůra s pamlsky
Toto je jednodušší verze. Jednoduše rozložíte šňůru po zemi, jak jen vás napadne a do šňůry po různu rozházíte pamlsky, pejsana pak necháte, ať si pamlsky hledá. Když už pes tento hlavolam dobře zná, můžete začít ztěžovat obtížnost tím, že šňůru začnete po kouskách smotávat spolu s pamlsky do klubíčka a tím se dostáváme k verzi č. 2.

Verze 2 - Klubíčko s pamlsky
Postupně smotávejte šňůru do klubka a do záhybů vkládejte pamlsky. Smotávejte klubko opravdu postupně, ať je psovi jasné, že klubko musí rozmotávat.

Koupené hlavolamy

V dnešní době je na trhu spoustu různých verzí hlavolamů pro psy. Nejčastěji bývají ze dřeva nebo z plastu. Obsahují různé posuvné mechanismy, vyndavací části, šuplíky apod. Takže pokud se vám nechce nic vyrábět, pak můžete rozhodně sáhnout po některém takovém. Firma Trixie má celou řadu různých hlavolamových hraček, od balonků na pamlsky po složitější mechanismy s šuplíky a skrýšemi.

Vyrobené hlavolamy

Hlavolamy si opravdu můžete vyrobit z čehokoli, co vás jen napadne, ať už je to krabice, plato od vajec, PET lahev, rolička od toaletního papíru, tuba od brambůrek, prostě z čehokoli. Ovšem vždy musíte brát v úvahu materiál, určitě nepoužívejte nebezpečné materiály, které by mohly psovi ublížit. Více inspirace a informací o hlavolamech můžete najít na kurzech a seminářích Hersenwerku, jak se hlavolamy také nazývají.

Takže vzhůru do toho...

Asi každý z nás se minimálně jednou setkal s větou: "Nebojte se, on je hodný..." nebo: "On si chce jen hrát," od cizího pejskaře v okamžiku, kdy jste si z jakéhokoli důvodu nepřáli, aby cizí pes šel k tomu vašemu, místo, aby si psa přivolali a připli na vodítko. Ano, je sice důležité vědět, co je přibližující se pes zač a asi každý majitel by měl svého psa znát, ale ne vždy tomu tak skutečně je. 

Je potřeba si uvědomit, že mezi námi nejsou pouze přátelští a pohodoví psi, kteří mají rádi společnost dalších psů. Jsou psi, kteří jsou např. po špatné zkušenosti ke psům nepřátelští nebo se jich naopak bojí a to, že se k nim přiřítí cizí pes jako buldozer, není úplně ideální situace a jejich majiteli to dosti ztěžuje jakoukoli nápravu. Dále můžeme potkat psa, který je po operaci nebo po nějakém zranění a má klidový režim a nějaké juchání cizího psa mu může i dosti ublížit. V neposlední řadě můžeme potkat hárající fenku, kterou ten den už obtěžovalo deset dalších psů, což pro ni nemusí být úplně příjemné. Důvodů může být opravdu spousta a už jen z obyčejné ohleduplnosti a slušného chování bychom měli respektovat přání druhých lidí a vyjít jim vstříc, i kdyby to byl pouze jejich rozmar.

Ráda bych zde trochu podrobněji rozebrala jednotlivé případy, kdy obtěžování cizím psem může být problém a jaké to může mít následky.

Nesnášenlivost se psy

Jsou psi, kteří mají agresi vůči jiným psům v genech, ale jsou také psi, u kterých byla zanedbaná socializace, a nebo za sebou mají špatnou zkušenost, se kterou se ještě úplně psychicky nevyrovnali. Třetí případ psů je často špatně pochopen lidmi, kteří s tímto problémem ještě nepřišli do styku. Na rovinu říkám, že tento problém má i pan Mou (v 10ti měsících ho 2x napadl bezdůvodně pes, Mou byl na vodítku, pes byl na volno. Bohužel jsem v té době neměla úplně zkušenosti s tím, jak v takové chvíli reagovat a moc jsem Mojovi nepomohla a jednoduše řečeno - nechala jsem ho v tom. Tyto dvě zkušenosti se dosti podepsaly na jeho už tak dost citlivé povaze a začal na psy útočit. S problémem bojujeme dodnes a zatím to nevypadá, že bychom se blížili k nějakému snesitelnému stavu). Pro psy s tímto problém je klíčové mít situaci pod kontrolou, což je dá se říci zhola nemožné, když se na vás řítí pes na volno, ať už má jakékoli úmysly, zkrátka je to problém.
V případě psů, kteří mají jakousi nesnášenlivost se psy v krvi, už by se dalo hovořit o hazardování se životem psa. Proč by majitelé psů, kteří sice jsou nesnášenliví se psy, ale jsou natolik zvládnutí, že pokud je druhý pes neobtěžuje, tak ho ignorují, museli své psy omezovat neustále nasazeným náhubkem? Takoví lidé znají své psy, vědí, co jejich psi dokáží, ale mají je neustále na vodítku a pod kontrolou. Proč mají své psy nechat neustále snášet něco, co je jim nepříjemné? Protože někdo není schopen si svého psa hlídat nebo si jej alespoň přivolat? Proč mají být odpovědní za psy cizích lidí?

Psí bojínci

V dnešní době, kdy je Česká republika velmocí množíren není úplnou raritou potkat nějakého pejska, který z množírny pochází. Psi zachráněni z množíren nebo i ze špatných podmínek často mají problémy s psychikou, jelikož u nich byla silně zanedbaná jakákoli socializace s jakýmikoli podněty. Proto je časté, že se tito psi bojí a často se bojí všeho (zvuků, stínů, větru apod.). Napravit tento psychický stav zabere opravdu hodně práce a je opravdu důležité postupovat po malých krůčcích a brát ohledy na pocity psa. Proto prosím nenarušujte majitelům těchto pejsků složitý proces resocializace a začleňování se do společnosti, pro ně je to těžké i bez setkání s vámi.

Psi v klidovém režimu

To, že pes není celý ovázán nebo nemá kolem krku límec, ještě neznamená, že je zcela zdráv. Zdravotních problémů, které nejsou vidět, může být nesčetně, a proto není v silách jedince poznat, zda je ten či onen pes v pořádku. Pustit hyperaktivního uskákaného psa k pejskovi, který má problémy s páteří nebo velmi těžkou dysplazii, může být opravdu velký problém a jednoznačně tím majitele nepotěšíte. Opravdu to stojí za to, aby váš pes cizího psa zmrzačil nebo mu způsobil silnou bolest, ať už měl úmysly ryze přátelské?

Hárající feny

Zapomínat by se nemělo ani na fenky, pro které může být i obyčejné venčení v období hárání vcelku stresující záležitost. Zvláště pak když venčení co venčení ji obtěžují volně pobíhající psi. Můžete si říct, že jeden pes jí přeci nemůže rozrušit, ale když si to takhle řekne každý pátý majitel psa, které fenka za den potká,  tak jich je více než dost. No jen si představte jaké by to bylo, kdyby vás pokaždé, kdy vyjdete na ulici někdo pronásledoval a obtěžoval.

Cvičící, sportující psi

V neposlední řadě je opravdu čistě bezohledné a řekla bych až hulvátské, nechat svého psa běžet k člověku, který se svým psem cvičí nebo si s ním hraje. Představte si situaci, kdy jste se svou rodinou na pikniku, bavíte se mezi sebou a najednou k vám přiběhne cizí člověk, sedne si k vám, odstrčí vás, vezme si vaše jídlo a začne vám vyprávět, co ten den zažil. Bylo by vám to příjemné? Myslím, že asi ne. Proč nechávat svého psa rušit cvičící pár, který se třeba připravuje na zkoušky a tak využívá rušnějšího prostředí, aby byl pes zvyklý pracovat i s rušivkami všude okolo? Mimo jiné zde riskujete konflikt, jelikož cvičící pes se může leknout, může si hlídat zdroje, může si hlídat svého majitele, proč to riskovat? Proč někoho rušit? Proč to někomu kazit?



Proč jsou lidé ochotní riskovat zdraví a někdy i život svého psa jen kvůli myšlence, že pes by se měl očichat a seznámit s každým dalším čtyřnožcem, kterého potká? Copak člověk také zdraví každého kolemjdoucího, kterého na ulici potká? Proč mají potřebu své psy pouštět ke každému dalšímu psovi, kterého potkají jen proto, aby si třeba pohráli nebo aby se očichali? To znají tak málo dalších psů? Nebo si snad myslí, že jejich pes bude nějak psychicky strádat, když se neseznámí s každým chlupáčem v okolí? Nikdy nevíte, co je druhý pes zač, nevíte, jak je na tom psychicky nebo fyzicky. Proto prosím, buďte ohleduplní, respektujte i ostatní pejskaře, berte ohledy na citlivé bojínky, na hárající feny, na psy s pochroumanou psychikou, buďte rádi, že vy problémy se strachem či agresí nemusíte řešit a neztěžujte to ostatním, kteří to štěstí neměli. Jedna otázka vám rozhodně neublíží, stejně tak vašemu psovi neublíží, když nebude nucen se seznamovat s každým psem na této planetě. Uvědomte si, že vy máte za svého psa odpovědnost a to, že váš pes nemá s ostatními psy problém, ještě neznamená, že si může dělat, co chce a chodit za kým chce.


Na závěr bych chtěla přidat odkaz na článek, který se zabývá podobnou problematikou a rozhodně stojí za to si jej přečíst - "Nebojte se, on je hodný"

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého."

O rozdílech v chovu s PP a "chovu" bez PP jsem již psala ◄ ZDE ► tentokrát bych chtěla přiblížit tématiku množíren.
Kdo je to množitel? Jak množírny fungují? Jak vlastně poznat, že se jedná o množitele? Co by vás mělo trknout už při čtení nějakého inzerátu? Jaké je jejich typické chování? 

Množírny

Často se říká, že množírny jsou továrny na štěňata, ale já s tím nesouhlasím - v továrnách v dnešním světě (nemluvím teď o zemích třetího světa, tam bude realita trochu jiná) má všechno nějaký svůj řád, jsou zde pravidla a vše má své místo. A právě proto jsou množírny pravým opakem - panuje zde naprostý chaos, špína, zvířata trpí hlady, sužují je kde jaké nemoci, mají neléčená zranění, nenavštěvují veterináře, nevidí denní světlo, množí se mezi sebou bez jakéhokoli řádu, nezávisle na příbuznosti, žijí v klecích, ve vlastních výkalech.
Psi zde žijí pouze a jen proto, aby produkovali štěňata, když fena přestane být plodná, jednoduše jí vyhodí někde venku do příkopu u silnice nebo jí vyhodí v pytli do odpadků a tím to pro ně hasne. Psy množitel nemá čipované ani tetované, takže není nejmenší šance tohoto člověka dohledat, prostě se na něj nepřijde. Netrápí se ani tím, že některý z jeho psů má nějaké zranění, je nemocný nebo má nějaké komplikace, veterinář a léčba stojí peníze a to je nepřípustné. Hlavní je vyprodukovat co nejvíce štěňat za co nejnižší náklady.
Nejspíš byste ani neuhádli k jakému plemeni, ba dokonce i živočišnému druhu, patří rodiče těchto "čistokrevných" pejsků bez PP. A za tato "čistokrevná" štěňata bez PP jsou dnes lidé ochotní dát i několik tisíc? Za toto utrpení a bolest? Jsou skutečně lidé tak slepí a povrchní, že dají na sladké řečičky, které si přečtou v inzerátu, místo aby dali na vlastní rozum?

Zdroj: google

O množírnách se díky Bohu v dnešní době mluví čím dál více, stále více organizací a jedinců proti nim bojuje, ale i přesto se stále najdou lidé, kteří tuto zrůdnost nevědomky podpoří. Nekupujte psy jako rohlíky na krámě. Zjišťujte si informace. Čtěte. Koukejte kolem sebe. Naučte se přijmout názory a argumenty lidí, kteří se v tomto pohybují, znají tuto problematiku a vědí, o čem mluví. Chápu, že je pro některé lidi těžké přenést se přes vlastní hrdost a uznat, že nemají pravdu nebo že udělali chybu, ale ti lidé to myslí dobře. Ti lidé vás a vaše rozhodnutí nekritizují proto, že je to baví nebo že mají potřebu někoho ponižovat, ale proto, že jim jde o ty psy, o nic jiného.

Jedna z mnoha množíren (zdroj: Stop-množitelům)

Jak je poznat?

Jak tedy množitele poznat? Zde je několik bodů, které by vás měly upozornit, že něco není v pořádku. Pokud při výběru štěněte "chovatel" splní několik níže zmíněných bodů, pak je jisté, že se jedná o množitele.

Inzeráty množitele

• Má často hned několik inzerátů na štěňata více plemen, především moderních plemen
• Používají marketingová slova jako "krásné" "úžasné" "neobvyklé" "luxusní" "za skvělou cenu" a podobně
• Štěňata dávají k odběru dříve, než je obvyklé, tedy již před 50. dnem (což je mimo jiné i nelegální)
• Ohání se tím, že rodiče štěňat mají PP a jsou to kvalitní a zdraví jedinci
• Používají zdrobněliny
• Inzerují plemena s názvy "mini" "micro" a podobně (pozn. tato plemena neexistují, jsou to pouze nedorostlí jedinci daného plemene, kteří jsou mnohdy i nakřížení s jinými plemeny, plemeno, které skutečně existuje v "mini" verzi je např. bullteriér, ve spojených státech chovají i mini verze australských ovčáků; každopádně mini verze plemen jsou velmi velmi ojedinělé)

Ukázka inzerátu od množitele (zdroj: Stop-množitelům)

Chování

• Vykrucuje se z návštěvy u něj doma, většinou se na něco vymluví
• Je ochotný vám i štěně dovézt, předání většinou proběhne u benzínové pumpy, na parkovišti u obchodního centra a podobně
• K pejskovi vám nedá kupní smlouvu, a pokud o ni zažádáte, začne se vykrucovat
• Na vaše otázky odpovídá velmi stručně, mnohdy i vyhýbavě nebo vás naopak zahrnou množstvím informací, které ani nemáte šanci zpracovat
• Když vám předává štěně, je možné, že se začne vymlouvat na chybějící očkovací průkaz, který ale obratem pošle poštou - nevěřte mu, je to lež
• V případě, že budete nad koupí štěněte váhat, ochotně vám nabídne slevu
• Když se zeptáte na matku, vymluví se na to, že je momentálně u příbuzných, s manželkou/manželem na dovolené, s dětmi na výletě, zkrátka kdekoli, jen ne u štěňat
• Často haní PP chov, vyzdvihuje nepoctivé chovatele apod.
• Hraje na city

Pejsci

• Často se bojí, krčí se v koutě, nejsou moc kontaktní
• Štěňata nebývají moc aktivní, vypadají klidně
• Štěňata bývají velmi malá, ačkoli vám prodejce uvádí dostatečný věk pro odběr od matky
• Pejsci bývají i špinaví, mají ulepené oči apod.
• Štěňata jsou často začervená, jelikož množitel se neobtěžoval s odčervováním či očkováním

zdroj: google

Pro více informací...

Trochu jsem přemýšlela, co vlastně budu do této rubriky psát, krom nových triků, které jsme se naučili - no co jiného, než to, co se běžně do deníčků píše (ačkoli jsem si deníček nikdy nevedla :D ) - a to nové zážitky, zkušenosti, poznatky, úspěchy i neúspěchy. 

Začala bych jakýmsi shrnutím našich dosavadních zážitků.
Někdy ke konci roku 2014 jsem přemýšlela o tom, jak vedu Mojovu výchovu a výcvik a rozhodla jsem se začít od znovu, pořádně se do toho opřít, změnit vše, co šlo. A tak se i stalo. Změnili jsme trenérku na agility, což pro mě bylo jedno z těžkých rozhodnutí, jelikož jsem tu naší brala nejen jako trenérku, ale především jako kamarádku. Ale přeci jen přátelství s agility nemá nic společného a důležitější pro mě je pan Mou.
Začala jsem si vést diář, kam si píšu, co jsme ten který den trénovali, jak to Mojovi šlo, jaké byly jeho reakce, na co se zaměřit při dalším tréninku, na co dávat pozor apod. Mimo jiné jsme také začali jezdit na individuální lekce, na kterých řešíme různé problémy ohledně přivolání, pozornosti a především mé chyby. Musím přiznat, že výsledky zrovna těchto individuálů se dostavily opravdu rychle, ačkoli jsme zatím absolvovali jen asi 4, ovšem podstatné informace z jedné hodiny udělají mnohem více než nepodstatné z x hodin.

Takto nějak vypadá náš tréninkový deníček :)

V agility jsme se prakticky vrátili na úplný začátek, jelikož Mojovy problémy se skákáním dospěly do takového stádia, kdy se zastavil asi 2 metry před skočkou a bál se skočit, ačkoli laťka byla cca na výšce XS. A tak začal trénink skokové gymnastiky. A vzhledem ke změně našeho trénování obecně začal Mou lépe vnímat i na agi, takže měl lepší rychlost, jde na něm vidět, že ho to více baví a to je k nezaplacení. Na jeho lepší soustředění má určitě zásluhu i fakt, že máme tréninky "speciálně" jen s fenkama nebo s Oušíkem, kterého Mou zná a má ho rád - což je lepší i pro mou psychiku, jelikož se mohu plně soustředit na naší práci a nemusím stále těkat pohledem, kde je jaký pes, se kterým by se Mou mohl pustit do konfliktu.


Co se týče našeho výcviku, začali jsme cvičit mnohem častěji i doma a to i na základech jako je např. "místo". Začala jsem tréninkové sekvence prokládat přetahováním a různými jinými hrami. A na základě informací z individuálních tréninků se snažím co nejvíce trénovat pomocí shapingu, což mělo další dost viditelný výsledek - Mojův mnohem větší zápal do práce.

V květnu jsem se zúčastnila semináře s trenérkou Emmou Parsons na téma "Klikrem ke zklidnění" (report ze semináře si můžete přečíst ZDE ), kde jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací, které se teď snažím převést z teorie do praxe a musím říct, že jisté věci mají úspěch. Jen to všechno chce čas a důsledně trénovat, což mi občas dělá trochu problém, zvláště ve chvílích, kdy se objeví jakási frustrace či depresivní nálada.

Shrnuto podtrženo, momentálně pracujeme na dohnání základů jako je přivolání a chůze na vodítku a dále také pracujeme na dogdancingových tricích, jelikož bych se ještě letos chtěla s panem Mojem pokusit o zkoušku F1. V agility makáme na skocích a na vedení. Pracujeme na motivaci na hračky, na zlepšování vztahu a zvyšování sebevědomí. Sem tam pocvičíme na balančním disku. A také jsme teď začali pracovat na pozornosti v přítomnosti psů, s čímž nám pomáhají naši přátelé Bára s Oušíkem.

Máme před sebou ještě hodně dlouhou cestu, ještě musíme hodně zapracovat, abychom mohli normálně fungovat, ale věřím, že postupně se k tomu dopracujeme. Každopádně v této rubrice určitě můžete čekat naše pokroky a úspěchy :) 

Zkouškové období je v plném proudu, a přestože jsem po státnicích už nějaký ten pátek, znovu jsem podlehla zkouškám, ale poněkud v jiném – psím, kabátu.

Dogdancing je jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších sportů nejen mezi „profi“ psími sportovci, ale i mezi pejskaři „laiky“, možná právě proto, že vybavení pro dogdancing je velmi prosté, postačí dobré pamlsky či oblíbená hračka pro psa a většinu triků lze učit i na malém prostoru v klidu domova.Dogdancingové „klání“ se poté dělí na dvě hlavní sféry, jednou z nich jsou postupové zkoušky a druhá jsou závody.

Otočky | Podávání pacek

POSTUPOVÉ ZKOUŠKY DOGDANCINGU

Zkoušky dogdancingu se skládají ve 4 divizích: Freestyle, Musical Dressage, Heelwork to Music a Dance with Dog. Každá divize se soustředí na určité cviky psa, které jsou v ní zastoupeny, a podle obtížnosti zkoušky rozlišujeme tři stupně (stupeň 1, 2 a 3).  Bodové hodnocení zkoušek je podle počtu získaných bodů od rozhodčího a může to být výborně, velmi dobře nebo dobře. Podle stupně zkoušek se liší časové limity, náročnost na choreografii, využití tanečního prostoru a také „navádění“ rukama.  V první úrovni (stupni) zkoušek, můžete ještě pejska do cviku rukama navést, v druhém stupni už takové napovídání bez bodové penalizace neprojde. A jelikož se jedná o zkoušky oficiální, pamlsky zde nemají místo.

Slalom mezi nohama

DIVIZE PRVNÍHO STUPNĚ

Jak již bylo řečeno, každá divize se zaměřuje na jiné cviky/dovednosti psa. Protože některý pejsek má raději freestylové otočky, couvání a slalom a některý má zase krásně naučenou chůzi u nohy, může si psovod vybrat na jakou zkoušku (divizi), půjde.

• Freestyle
  Zkouška skládající se z otoček, slalomu, pózy (pes musí setrvat v určité póze 4 doby), couvání, obíhání psovoda a podávání tlapek.
• Musical Dressage
  Zkouška, na které pes musí klusat a v klusu předvést dané prvky, dále je zde chůze psa stranou, couvání a pivot (otáčení psa na místě).
• Heelwork to Music
  Jak už název sám napovídá tato zkouška je zaměřená na chůzi u nohy, kde pes musí opět provést předepsané prvky. Nově je v této zkoušce zařazena chůze jak u levé, tak u pravé nohy. Dále je zde pivot (též na obě strany), slalom a podávání tlapek.
• Dance with Dog
  Tato divize se zaměřuje i na tanec psovoda, takže je zde zařazených několik krokových sekvencí psovoda, při kterých pes také provádí nějaký cvik. Zde má psovod v podstatě volné ruce a může si zvolit svoje kroky i cviky psa.

Couvání | Proskok nohama

KOKARDY, POHÁRY I DISKVALIFIKACE

Za každou úspěšně složenou zkoušku dostane psovod kokardu určité barvy a počtu koleček. Dále dostane scoresheet , na kterém má přesně vypsané bodové hodnocení jednotlivých prvků od rozhodčího. Pokud tým splní všechny zkoušky (divize) toho daného stupně na výbornou, dostane titul Master of dogdancing 1., 2. či 3. stupně. Jestliže se podaří týmu splnit úplně všechny zkoušky všech stupňů na výbornou, stává se tak šampionem a získá titul Champion of Dogdancing, takových týmu je zatím docela poskrovnu.

Kokardy jednotlivých divizí

KDYŽ SE NEDAŘÍ

Pokud se podíváte na internet na nějaké dogdancingové zkoušky, které si někdo natáčel, mohou se vám zdát velmi jednoduché (především 1. stupeň), ale "zdání klame" Z vlastních zkušeností musím přiznat, že zkoušky jsou úplně odlišné než trénink, který si běžně venku provádíte.
Většinou je pejsek „vyjevený“ z jiného, pro něj neznámého prostředí a také z vyššího počtu psů kolem. Na taneční ploše se před vámi vystřídá např. 15 týmů, což někteří psi opravdu řeší.
Dalším, docela velkým úskalím, jsou právě pamlsky v tréninku. Většinou je psovod má v ruce, popř. hned po ruce a odměňuje cca každý třetí cvik a na zkoušce ejhle! musíte sjet celou sestavu „ s holýma rukama“, což je pro některé pejsky nepochopitelné a zaseknou se, poněvadž nevědí, co dělají špatně, když delší dobu žádná odměna nepřichází.
Poměrně novým pravidlem je, že pejsek nastupuje na taneční plochu bez obojku (i bez parazitního) a nesmíte se pejska dotknout (ani pohladit) před sestavou ani během sestavy.
Psa může „rozhodit“ i to, že máváte na zvukaře a má chvilinku sedět a čekat než se začne cvičit, dále může být problém i příliš hlasitá hudba. Proto v tréninku doporučuji opravdu si natrénovat nástup na plochu i s odepnutím obojku a dále i s mávnutím na hudbu.
Pokud se zkouška nepovede, většinou to není za nízké bodové ohodnocení, ale tým se „něčím“ diskvalifikuje. Nejčastější důvody pro diskvalifikaci bývají: čas (tým nestihne všechny předepsané prvky v daném čase), nepřesné provedení cviku (např. nedotočené otočky či menší počet kroků než je předepsán), popř. odchod psa z taneční plochy nebo již řečené dotknutí se psa před či během zkoušky.

Osmičky mezi nohama

HURÁ NA DALŠÍ!

I když se nějaká postupová zkouška nepodaří, většina týmů se nevzdává a naopak se ji snaží příště složit znovu. Je možné skládat i více zkoušek najednou, jen musí být zachována posloupnost stupňů, takže bez složeného prvního stupně dané divize se nemůžete přihlásit na stupeň druhý. A další pozitivum – počet pokusů na složení zkoušek, je neomezený!
A protože člověk je tvor soutěživý, jakmile uspěje v jedné divizi, už zjišťuje, co obnáší divize další a co se budou se psem učit – vím, o čem mluvím :)

Pivot

CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ

Každý pes i člověk je individuální, takže neexistuje ověřený návod, jak pejska přimět, aby se na zkouškách soustředil a plnil cviky chvíli i bez pamlsků. Myslím, že je to o zkušenostech a dobrý psovod postupem času zjistí, co přesně jeho pejsek potřebuje. Jak dlouho se s ním rozcvičovat, kdy ho vyndat z klece či auta na „rozkoukání se“, atd. Myslím, že vytvoření si malého „rituálu“ před zkouškou, který budete provádět i v tréninku, je velmi dobrý způsob, jak pejskovi sdělit, že teď se bude cvičit a je potřeba se koncentrovat, avšak know-how vašeho rituálu je jen na vás 

Heel pozice

TŘIKRÁT TFUJ!

Přeji vám, aby vás i vašeho čtyřnohého parťáka cvičení hlavně bavilo, ať už se chystáte na zkoušky či nikoliv. Pokud se na zkoušky osmělíte, přeji vám mnoho štěstí a pevné nervy a ať vás každá zkouška obohatí novými zkušenostmi :)

Více informací ohledně přesných pravidel, zkoušek, závodů a jiných dogdancingových akcí naleznete na www.dogdancingclubcr.cz.

Báry smečka:

Oušík (Ocean Wind Dajavera) | border kolie | dobře motivovatelný a ovladatelný; stále připraven na jakoukoli aktivitu; veselý pes se spíše submisivnější povahou
Žeryk (Forest Happy Florén) | parson russel teriér | hrdý představitel svého plemene, se silným loveckým pudem; je nebojácný, ostrý a sebevědomý

Od kdy se věnuješ kynologii?

Od doby, kdy jsem si pořídila prvního psa Žeryka, to je asi od roku 2011. Jelikož naše začátky nebyly valné a chtěla jsem Žerykovi „přijít na kloub“, tak jsem se začala o výcvik a jeho možnosti více a více zajímat.

Jaké jsou tvé hlavní psí aktivity?

S oběma psy se věnuji dogdancingu, zatím jsme „jen“ skládali zkoušky, ale letos se těšíme i na první závody. Další sport, kterému se hodně věnujeme je dogfrisbee, s Oušíkem trénujeme distanční i freestylové prvky a nějaký ten závod už je za námi. Dále se také věnujeme cvičení na protažení a posílení svalů.

Tvé prozatímní úspěchy:

Oušík | ZOP, Master of Dogdancing 1 (F1, HtM1, DwD1 a MD1), HtM2, MD2, DwD2
Žeryk | ZOP,  ZZO, zkoušky norování, Master of Dogdancing 1 (F1, HtM1, DwD1 a MD1)

Celkem dobře si vzpomínám na období, kdy jsem sháněla pro pana Moja náhubek. Z počátku jsem si říkala, že náhubek nepotřebujeme, ale jak jsem o tom přemýšlela více a více, musela jsem uznat, že náhubek je prostě věc, kterou by člověk měl mít ve výbavě, protože nikdy neví, kdy se mu bude hodit. Hlavní důvody proč jsem já chtěla náhubek pořídit, bylo cestování MHD. Ano, zpočátku jsem MHD obcházela ohlávkou, ale proč zbytečně pokoušet lidi.

To jsem ovšem netušila, jak velký problém bude sehnat náhubek, který Mojovi bude sedět. Šli jsme do chovatelských potřeb a vyzkoušeli jsme několik náhubků, jeden byl moc velký, druhý moc dlouhý, třetí naopak moc krátký a tak mi slečna prodavačka navrhla, že mi zkusí objednat i jiné velikosti a pak uvidíme. Tak jsem souhlasila. Nakonec Mojovi nejlépe seděl náhubek určený pro feny kokršpaněla, ale pořád to nebylo úplně ideální. Při cestování MHD na Mojovi šlo vidět, že je mu to silně nepohodlné a nepříjemné. Když si lehl na zem a opřel se hlavou o zem, tak mu náhubek lezl do očí a to nemluvím o tom, když ho napadlo se o mě otírat čumákem.

Náhubek Baskerville Ultra

Když jsem hledala různé alternativy náhubků, narazila jsem na náhubky Baskerville Ultra, prodávané v modré verzi. Přišly mi docela cirkusácké a nějak blíže jsem se o ně nezajímala. Pak jsem je ale viděla v pár videjích od různých trenérů (např. ve videu Emily Larlham - Muzzle training) a začala jsem pátrat a vypátrala černou verzi a také celkem kladné recenze a tak jsem se rozhodla jej také pořídit.


Baskerville Ultra je vyroben z příjemné odlehčené gumy. Ovšem navzdory lehkosti je náhubek pevný, nikde nic nevyčnívá ani nepřekáží. Psovi poskytuje dostatek prostoru, takže nebude mít problémy s dýcháním s otevřenou tlamou, pitím ani přijímáním pamlsků. V případě, kdy náhubek nesedí, je možné jej upravit na míru při ponoření do horké vody. Popruhy, které má pes kolem brady jsou podšité měkkým neoprenem, což je pro psa pohodlnější.



Náhubek je také vybaven dvěma bezpečnostními prvky. Jedním je očko na provlečení obojku, do kterého bohužel neprovléknete širší obojek. A druhým je pásek, kterým zajistíte náhubek z vrchní strany, aby si jej pes nemohl sundat, ten je ovšem sundavací, takže je jen na vás, zda jej využijete nebo ne.

Největší výhody náhubku:

• Lehký a příjemný materiál
• Vypolstrované popruhy
• Možná upravitelnost
• Pes může snadno přijímat pamlsky

Tento náhubek je dostupný ve dvou barvách - černé a světle modré, a v 6ti možných velikostech pro psy od velikosti jack rusell teriéra až po neměcké dogy.

Za sebe musím říct, že jsem opravdu ráda, že jsem koupila tento náhubek a vyměnila ho za klasický kovový. Mnohem líp Mojovi sedí, je pro něj pohodlnější a mnohem snáze mu můžu dávat pamlsky. Pokud hledáte ergonomický náhubek, který bude pohodlný a díky kterému nebudete mít omlácené nohy, pak rozhodně zkuste Baskerville Ultra. Tento konkrétní náhubek v černé barvě a velikosti 3 jsem pořídila za 229,- Kč, což si myslím, že je více než dobrá cena.

Panu Mojovi náhubek jednoznačně sluší

Dog agility 3D | DogSportApp

V plné verzi máte na výběr více psů, kterým i můžete měnit základní vlastnosti jako je rychlost nebo obratnost.

DogHotel Lite | Tivola

Jak už název hry napovídá, vaše role zde je pracovník psího hotelu a vaším úkolem je se postarat o psí svěřence. Každý ze svěřenců má jiné požadavky, které musíte splnit. Psy zde můžete krmit, česat, koupat, cvičit, běhat přes překážky nebo si s nimi na dvorku hotelu házet frisbee.
V základní free verzi si můžete za vydělané mince dokupovat různé vybavení jako jiné misky, pelíšky nebo tapety. Za reálné peníze si můžete dokoupit 3 další rasy psů - huskyho, bígla a australského ovčáka a také si otevřít všechno vybavení (každý z doplňků stojí 55,70Kč)
Grafika je vcelku pěkná, ovládání bez problémů.

Dogs of Tura | FY studio

Tuto hru bych doporučila na dlouhé chvíle všem, kteří se věnují pasení. Hrajete zde za border kolii a vaším úkolem je navést stádo oveček do kontrolních bodů a následně do finálního místa. Ovšem jak postupujete level po levelu, začínají se ovečky chovat více realisticky a začínají mít tendence rozprchnout se každá jiným směrem, což často způsobí, že než je naženete opět dohromady, vyprší vám čas.
Grafika je poměrně hezká, má malovaný ráz. Ovládání je občas trochu problematické, když se snažíte o rychlejší obraty.

Dog Walker | TabTale

Zde hrajete za venčitelku psů. Hra se skládá z různých miniher, kdy se vašemu svěřenému pejskovi např. něco stane, nebo uteče a váš úkol je ho dát ho do původního stavu nebo vytvořit letáčky apod. Bohužel u free verze se nedostanete dále, jak do 5. levelu, což je celkem škoda.
Grafika je hezká a roztomilá, ovládání je občas trochu natvrdlé.
Cena plné verze: 118Kč (cena 5ti lvlů navíc - 78,60Kč)

Diver Dogs | Hiptic

Diver Dogs je krásná hra, ve které se dostanete v roli agentů týmu Diver Dogs (na výběr máte 3 hlavní postavy - hybridy huskyho a žraloka, z nichž každá má jiné silné a slabé stránky) do podmořského světa a vaším úkolem je zachraňovat štěňátka, která byla unesena. Po shlédnutí reklamního videa se vám otevře i volba ze tří asistentů, kteří vám budou v misích nápomocni.
Grafika je krásná, moderní, ovládání bez problémů.